Babinet.cz  /  Magazín  /  Kultura  /  1216. Když láska odkvétá

1216. Když láska odkvétá

maja52

Když láska odkvétá

V bráně srdce zalomil jsi klíč,

jiskra očí už pod žaluzií spí.

Paprsek slunce nedolétne k ní,

cesta, co vedla, je dávno pryč.

Vím, že byla to cesta poslední.

Snad vlála má touha do široka,

z trav zněla symfonie- devátá.

Cestička naše byla jak ze zlata,

třpytila se nám jako brokát,

jak ranní rosou zvlhlá housata.

Na ticho a stud teď tma dopadá

i osud, jenž dny dlouhé krátí.

Prošel náš cit předlouhou tratí,

čeká ho klidná, smutná zahrada.

Nebylo dáno mu, ještě zráti.

Jen šumění lesa snad mi poví,

zda brzy už přijde chvíle ta,

kdy poznám, že láska odlétá.

Pak schovám prsten šarlatový

do růže, co zrovna vykvétá.

Vaše názory

Pro vložení komentáře se prosím nebo zaregistrujte.

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz