Jeden den
za oknem soumrak
škrtá sirkami
o malé světy hvězd
půlka měsíce
schovává svoji druhou tvář
k očím tiskne pěst
skončil se den
mizí z kalendáře
zouvá si boty na prahu
trochu nesměle
klepe na dveře
jako by ztratil odvahu
jen pojď dál
za chvíli skončíš
budeme účtovat
má dáti dal
a to už brečíš
kdo to má poslouchat
pod slupkou tmy
raději utáhne
smyčku půlnoci
my sníme sny
až zítra poznáme
co vzal, už nevrací
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.