Tmavomodré je nebe,

černočerná noc,

slyším ptáky ve stromech zpívat.

Chodím se na Tebe dívat,

jak spíš,

klidně oddychuješ,

klidná je Tvoje tvář,

ve zlatozáři,

jsi splnění mých tajných přání.

Hladím Tvoje ruce,

jsou hebké a umí krásně laskat,

kéž bych Tě mohl stále jen pro sebe mít.

Jsem sobec?

Ne, jen ten, co má rád,

sil pozbývá tvamodré nebe.

Ráno odnáší noc

a přivítá den,

Ty se probudíš