Společnost Lavazza a současná nejznámější fotografka Annie Leibovitz se spojily při přípravě sedmnáctého vydání již tradičního kalendáře reprezentujícího hodnoty italské kultury.

Společnost Lavazza si pro ztvárnění své představy přizvala talentovanou fotografku Annie Leibovitz, která dokázala ve své práci sjednotit ikony minulosti a současnosti. Zvolila si mnohostranné téma – italský styl, a skvěle vyjádřila, co pro svět umění, filmu, módy, jídla, krásy a smyslnosti znamená „být italského původu“. Fotografie Annie Leibovitz tak doplnily rozsáhlou fotogalerii předchozích ročníků kalendáře Lavazza.

Annie Leibovitz pořídila celkem sedm fotografií ztvárňujících magické, surreálné cesty italské kultury. Podařilo se jí zobrazit postoj a životní styl, který nenajdete nikde jinde na světě.

Plně se soustředila na symbol italského stylu, espresso Lavazza, zároveň se však ve svých fotografiích inspirovala velkými osobnostmi ze světa umění, filmu, či dokonce módy, kterým vdechla surreálnou atmosféru, jaká je pro tuto fotografku tak typická. Snímky vyvolávající úžas a okouzlení mají dramatický nádech přesahující realitu, s náznaky vlámského malířského stylu.

Jako příklad lze uvést snímek s názvem „Il cinema“, poctu významnému mistrovi italské kinematografie Federicu Fellinimu. Annie Leibovitz se zde nechala inspirovat klasickou scénou, která proslavila Fontánu di Trevi. Fotografie „Genio“ je zase hravou oslavou symbolu italské historie a kultury, Vitruviánského muže od Leonarda da Vinci, v novém, ženském a smyslném ztvárnění. Snímek „Lupa“ vyobrazuje symbolicky Řím uvnitř Kolosea. Fotografie „La Moda“ představuje kreativní workshop s důmyslným, chic detailem originálního espressa Lavazza, na pozadí skvostnýchi večerních róbi zapůjčených dvěma představiteli mezinárodní haute couture, Dolcem & Gabbanou. „La Seduzione“ je ztvárněním polibku, čirého svádění a typicky italského půvabu s Tiberou v pozadí. Světlo a perspektiva tu připomínají Canaletta. Nebo nejoblíbenější italská pochoutka, špagety: magická přísada v podobě usmívající se modelky splývá se smyslnými horizontem toskánských pahorků. A na závěr snímek určený na obálku kalendáře, symbolizující Benátky, který dramaticky ztvárňuje benátskou masku, jeden z nejznámějších symbolů italské kultury.

Annie Leibovitz společně s Lavazzou požádaly pět slavných italských topmodelek, aby se na snímcích představily v hlavní roli. Krásky Eva Riccobono, Elettra Rossellini Wiedemann, Alessia Piovan, Gilda Sansone a Kate Ballo si tak vyzkoušely své schopnosti v různých uměleckých stylizacích.

Svými snímky pro tento kalendář Annie Leibovitz připomíná, že pravá ironie spočívá v tom, že nikdy nic nebereme příliš vážně. Drobné zákulisní detaily, které se na snímcích tu a tam objevují, naznačují, že i ten nejdokonalejší výtvor se nesnaží vzbudit iluzi reality.

Na otázku, co pro Annie Leibovitz fotografování kalendáře Lavazza znamenalo, odpověděla: „Kalendář Lavazza jeuž tradicí a každému fotografovi dává možnost povolit uzdu fantazii. Cílem některých fotografií je poodhalit proces přípravy kalendáře, který mě vždy fascinoval... A samozřejmě jsme po celou dobu pili kávu Lavazza. Skutečně."

„Když jsme se rozhodli pro téma „italský styl“, nepochybovali jsme o tom, že by jej měl ztvárnit mezinárodně uznávaný umělec s pronikavým, výrazným a citlivým pohledem, který dokáže diváka doslova oslovit. Volba byla jednoznačná, musela to být Annie Leibovitz.

S národností fotografa jsme si nedělali starosti, práci jsme chtěli svěřit někomu, jehož talent a citlivost by téma kalendáře ztvárnily přesvědčivě. Lavazza je italská společnost, nicméně je to také společnost s mezinárodním duchem, díky kterému si vždy rozšiřovala obzory,“ poznamenala ředitelka firemní image společnosti Lavazza, Francesca Lavazza.

Profil Annie Leibovitz

Annie Leibovitz je současnou nejznámější a nejuznávanější světovou fotografkou. Její výrazné, oduševnělé portréty zdobí obálky časopisů již déle než třicet let. Narodila se dne 2. října roku 1949 v městečku Waterbury ve státě Connecticut. Její otec pracoval jako důstojník u amerického letectva, a tak dětství prožila na několika vojenských základnách. Během studia malby na San Francisco Art Institute navštěvovala večerní kurzy fotografie a v roce 1970 začala pracovat pro časopis Rolling Stone. V roce 1973 získala v tomto časopise post hlavní fotografky, a když z jeho redakce o deset let později odcházela, měla už nafoceno 142 obálek a publikovala fotoeseje ztvárňujcíí řadu příběhů, včetně památného vylíčení rezignace Richarda Nixona a turné Rolling Stones v roce 1975.

Začátkem 80. let již byla zavedenou fotografkou především rockové scény a rafinovanou dokumentaristkou sociální krajiny. Když se v roce 1983 stala spolupracovnicí čerstvě obnovené redakce časopisu Vanity Fair, začala si rozšiřovat svůj repertoár tím, že se podílela na spoluvytváření časopisu ve funkci hlavní reportérky ze světa zábavy a podnikání.

V roce 1993 začala pracovat pro Vogue. Fotografovala portréty a obálky, ale začala také pracovat jako módní fotografka, pořizovala snímky i z módních kolekcí. Kromě redakční práce se stala také autorkou vlivných reklamních kampaní, zejména pro American Express, Gap, Givenchy, The Sopranos, the Milk Board a dalších společností. Spolupracovala s mnoha uměleckými organizacemi, včetně baletního souboru American Ballet Theatre, hudební akademie Brooklyn Academy of Music, taneční skupiny Mark Morris Dance Group a s Michailem Baryšnikovem. Je držitelkou mnoha ocenění, například medaile Barnard College Medal of Distinction a ocenění Infinity Award za užitou fotografii od Mezinárodního centra fotografie (International Center of Phototgraphy). Francouzská vláda jí v roce 2006 udělila čestný titul umění a literatury Commandeur in the Ordre des Arts et des Lettres. Rok předtím obsadily její fotografie první (snímek Johna Lennona a Yoko Ono pořízený pro Rolling Stones v den, kdy byl Lennon zastřelen) a druhé místo (snímek těhotné Demi Moore pořízený pro Vanity Fair) ve sbírce čtyřiceti nejlepších obálek časopisů za posledních čtyřicet let sestavené sdružením amerických vydavatelů časopisů American Society of Magazine Editors. Knihovna amerického Kongresu (Library of Congress) jí udělila cenu „Živoucí legendy“ (Living Legend). V současnosti žije v New Yorku, kde vychovává své tři děti Sarah, Susan a Samuelle.