Krátké dny, tma, častý déšť a samozřejmě nepříjemné nachlazení – to jsou známky ponurého a lezavého podzimu, který se na nás chystá. Málokdo však stojí v době, kdy se pro tento rok definitivně loučíme s létem, o takové zpestření, jakým je nachlazení nebo rýma.

Letos vás chřipka ještě bohudík nepotkala, ale už na sobě cítíte, jak se sychravý podzim blíží. Deštivé počasí vyloženě svádí viry , které mohou osídlit naše dýchací cesty, k invazi do našeho těla. Jaké tyto viry působí příznaky a jak se projevuje „obyčejné“ nachlazení?

Běžné virózy jsou způsobeny viry, které osídlí sliznici vystýlající nosní dutiny, krk a dýchací cesty. Patří mezi nejčastější nemoci, které nás mohou napadnout. V pozadí nachlazení a následné virózy stojí řada virů, ale šedou eminencí jsou rhinoviry, které jsou nejčastějšími původci viróz, a existuje jich na sto různých podtypů. V každém ročním období jsou za rýmu zodpovědné různé typy virů.

A jak se šíří rýma?

Nejčastěji mezi lidmi, jejichž ruce se dostanou do kontaktu s nosním sekretem a hleny infikovaných osob. V tomto sekretu se skrývají i infekční virové částice. Když se sekret dostane do kontaktu s vašimi ústy, nosem nebo očima, může virus snadno proniknout do těla a nakazit vás. Méně často se virus přenáší vdechnutým vzduchem, který obsahuje kapičky vykašlané nebo vykýchnuté nemocným člověkem.

Rýma je nejnakažlivější první den nebo dva poté, co se objevily první příznaky. To, že prochladnete, samo o sobě rýmu nezpůsobí, může to ale zvýšit vaši vnímavost k infekci, stejně tak jako jiný stres nebo oslabení organismu.

Příznaky a diagnóza

První příznaky běžného nachlazení se objeví v rozmezí jednoho až tří dní poté, co se nakazíte. Většinou je první známkou škrábání nebo bolest v krku. Později k tomu přibude kýchání, objeví se rýma a pocit, že je člověk nemocný. Přestože se horečka nevyskytuje příliš často, bývá na počátku nachlazení lehce zvýšená teplota. Zpočátku je sekret z nosu čirý a vodnatý, později se zahustí a změní svoji barvu – většinou na žlutozelenou. U řady lidí nachlazení také provází mírný kašel. Většina příznaků sama zmizí během čtyř až deseti dní, kašel ale někdy přetrvává i dva týdny.

Co je chřipka? Jak přesně vzniká a co ji způsobuje? Jak se chová chřipkový virus po vstupu do organismu? Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek nabízejí animace šíření viru v organismu.

Nachlazení však může být prodlouženo četnými komplikacemi. U lidí s astmatem rhinovirus často vyvolá astmatický záchvat. U některých lidí se zase rozvine zánět středního ucha nebo zánět dutin, tedy nemoci, v jejichž pozadí stojí bakteriální infekce. Při nachlazení totiž oteče nosní sliznice, následné zúžení nosu má za následek zablokování cest, kterými je sekret normálně odváděn. Bakterie pak v ucpaných místech mohou nerušeně růst. Nejnebezpečnější a nejméně příjemná komplikace nachlazení nastává v případě, kdy bakterie infikují průdušky (bronchitis – zánět průdušek) nebo plíce (pneumonie – zápal plic).

Lékaři většinou diagnostikují nachlazení podle běžných příznaků. Vysoká horečka, bolesti hlavy, vyrážka, dýchací obtíže nebo bolest na hrudi svědčí pro to, že nejde o pouhou virózu. Laboratorní testy většinou nejsou třeba, ale když se vyskytnou komplikace, může vás lékař poslat na rentgen nebo na krevní testy.

Prevence

Protože jsou virózy způsobeny tak pestrou paletou virů a protože se tyto viry neustále obměňují, nebyla zatím vyvinuta účinná vakcína . Nejúčinnější obranou proto zůstává pečlivá hygiena. Protože se řada virů šíří infikovanými tělesnými tekutinami, měli by si nachlazení jedinci, stejně tak jako jejich rodina a okolí, mýt často a důkladně ruce. Kýchat a kašlat by se mělo jen do kapesníčků, nemocní lidé by, pokud je to možné, měli spát v odděleném pokoji. Kašlající a kýchající by se také měli vyhnout veřejným místům, hromadným dopravním prostředkům, práci a škole, neboť zde mohou nakazit ostatní. Šíření viru lze také zabránit dezinfekcí předmětů a ploch, které nemocný používá spolu se zdravými.