Život na venkově se od toho městského liší v mnohém. Jiné jsou pracovní příležitosti, doprava, možnosti kulturního a sportovního vyžití. Velké jsou i rozdíly v nákupním chování obyvatel na vesnici a ve městě.

Proč je čerstvost alfou a omegou veškerého prodeje potravin?

Čerstvá zelenina, ovoce, pečivo, masné, mléčné, cukrárenské výrobky – vše, co je čerstvé, nás láká. Ale proč? Lidské tělo je „chytré“ a ví, že co není čerstvé, to nám nedělá dobře. Měli jste snad někdy chuť k jídlu při pohledu na staré omačkané rajče? Právě ta „chuť“ je signál vašeho těla, že něco potřebuje. Mějte se rádi a poslouchejte se. Se skladováním potravin klesá jejich nutriční hodnota, ztrácí se vůně a chuť. O vzhledu ani nemluvě.

Důvěřujte své prodavačce

V menších obcích se lidé vzájemně znají a často se potkávají. Centrem veškerého dění je bezpochyby místní obchod, kde se točí nejvíce informací neboli drbů. Životní tempo je na venkově pomalejší, zbývá čas si povídat. Prodavačky tu zastávají zcela jinou úlohu než ve městech. Vysloužily si důvěru od svých zákazníků, znají se totiž od nepaměti. Taková důvěryhodná paní prodavačka pak nikdy nenaúčtuje víc a neprodá vám zkažené potraviny.

Na venkově je čerstvé zboží samozřejmostí

Vesnické pohodovější životní tempo se projevuje i v nakupování. Lidé tu chodí do obchodu většinou každý den a obvykle jen pro pár věcí. V podstatě jen pro to, co právě potřebují nebo na co mají momentálně chuť. Díky tomu jsou doma na stole vždy čerstvé potraviny. Na vesnici se jídelníček neplánuje na týden dopředu a život se prostě žije tady a teď.

Městský model nakupování

Nákupní chování obyvatel měst se v tomto ohledu velmi liší. Města se probouzí později, pozdějí chodí spát. V týdnu se pracuje do večera a na nákup je čas až v pátek nebo o víkendu. Takový jeden velký nákup se obvykle skládá z převážně trvanlivých potravin, které vydrží v ledničce zase minimálně týden. Z tohoto pohledu je městský životní styl méně „čerstvý“ – vše je předem naplánováno, včetně nákupního seznamu.

Má dovoz zboží vliv na jeho čerstvost?

Obchodní řetězce dovážejí velké objemy potravin, a z tohoto důvodu nelze vždy zaručit dostupnost například čerstvého ovoce a zeleniny. To se na vesnici nikdy nestane. Místní obchody totiž spolupracují s regionálními dodavateli. Vzdálenosti pro převoz zboží z výrobny do obchodu jsou kratší a díky tomu je zboží čerstvé. Komunikace mezi dodavateli a obchodníky je rovněž více osobní než ve městech. Platí zde pravidlo, že pokud dodavatelé přivezou zkažené či nekvalitní zboží, lidé si to poví. Příště o tyto dodavatele nebude mít nikdo zájem. Na městě jsou vztahy mezi dodavateli a obchodníky kvůli velkým objemům zboží a výrazným vzdálenostem jiné, vlažnější.

Přespříliš supermarketů

Lidé ve městech mají supermarketů spoustu a jsou jimi přesyceni. Nadměrný výběr ale ne vždy ústí ve spokojenost zákazníka. Někdy může být frustrující prodírat se zástupy cizích lidí, stát s nimi dlouhé minuty ve frontě a pak zaplatit u pokladny, kde se prodavačky mění den co den. Ceny se v těchto obřích obchodech příliš neliší a obchodní politika je téměř všude stejná. Mimo jiné z těchto důvodů stále přežívají menší prodejny, kam se chodí na menší nákupy a kde hledáme důvěru a osobní vztahy. V posledních letech trend menších prodejen opět sílí a lidé se do nich vrací.

Řešení hledejte na venkově

V každé větší vesnici je obvykle jeden více zásobený obchod, který disponuje zbožím, jež obyvatelé potřebují. Najdete tam většinou obchody sítě COOP, např. COOP TUTY, COOP COOP TIP, COOP TERNO, COOP DISKONT nebo „starou dobrou“ JEDNOTU či KONZUM. Na velké, třeba vánoční nákupy se pak jezdí do města. Pokud se však zeptáte, zda by na vesnici chtěli mít také svůj super-, hyper- market, uslyšíte rezolutní odmítnutí. Vesnice velké anonymní supermarkety nechtějí.