Člověk by řekl, že náročný silový a vytrvalostní trénink v přírodě brzy ráno je spíše mužskou záležitostí. Omyl, na bootcampu, protože tak se této kondiční novince u nás říká, již začínají lehce převažovat ženy a jejich počet stále narůstá. Asi je to tím, že ženy chtějí dobře vypadat a jsou ochotné pro to něco udělat.

Co je to tedy vlastně bootcamp?

Intenzivní tréninkový program pro širokou veřejnost i sportovce. Tréninky probíhají přímo v terénu, na čerstvém vzduchu a za každého počasí (kromě zimních měsíců, kdy se cvičí indoor). Jedná se o všestrannou pohybovou aktivitu – běhy, dřepy, kliky, lehsedy, výpady, tréninky v písku, v kopci, silová cvičení, schody, cviky s medicinbaly.

Původně šlo o výcvik armády USA, prostřednictvím kterého byli přijímáni vojáci k námořnictvu. Veřejnosti však velmi rychle došlo, jaký potenciál se ve výcviku a řízeném tréninku skrývá. A tak vznikl civilní koncept bootcampu. S armádním pojetím má společného pouze ranní vstávání, pravidelnost cvičení a vedení odborníkem.

Vždyť přece hubnout a sportovat se dá s radostí!

Došlo to i jednomu mladému muži, Jakubu Makaloušovi, který poznal bootcamp v Austrálii. A s odhodláním útočníka v ledním hokeji se přesně před rokem rozhodl představit toto kondiční cvičení české veřejnosti. …

„Nic není zadarmo a výsledky si musíte opravdu zasloužit. S bootcampem máte ale jistotu, že výsledky budete mít. Díky týmu, profesionálním trenérům a vůli každého z účastníků, který vydrží a nevzdá se“, říká exkluzivně pro babinet.cz o českém bootcampu jeho zakladatel Jakub Makalouš.

S bootcampem jste se poprvé setkal v australském Sydney. Co Vás na něm zaujalo tak, že jste se ho rozhodl založit u nás?

Zaujalo mě to, že opravdu funguje a že lidé, kteří na něj chodí, pocítí výsledky na své fyzické kondici velmi rychle. Bootcamp baví spoustu lidí a podporuje zdravý životní styl. Lákalo mě i to, že v České republice jsme něco podobného neměli. To mi přišlo jako velká škoda. Takže jsem se rozhodl to změnit.

Musel jste koncept bootcampu upravit na české podmínky a českou mentalitu?

Ano, především v jazyce. Tím tedy nechci říct, že trenéři mluví česky místo anglicky. Spíš se jedná o způsob vedení tréninku. V USA a Austrálii se setkáte s direktivním přístupem plným motivačních proslovů a rozkazů. My jsme si motivaci ponechali, ale na české účastníky neřveme. Naše mentalita je jiná a, spíše než by nás řvaní vyhecovalo, by nás rozesmálo. Snažíme se mít erudované vtipné instruktory, kteří cvičencům nic neodpustí a dostanou z nich maximum i přesto, že na ně nebudou křičet, nebudou po nich šlapat a tak podobně.

Když jste zakládal první bootcamp v Praze, nevěděl jste, jak na něj česká veřejnost bude reagovat. Jak ho tedy přijala?

S otevřenou náručí, řekl bych. Na něco takového hodně lidí čekala a teď to tu konečně mají. Samozřejmě zpočátku nevěděli, o co jde. Museli jsme jim nejprve vysvětlit, co to je bootcamp a proč by na něj měli jít. Ale jak na něj přišli, zkusili si ho, spustila se taková lavina. Vraceli se do práce a vyprávěli o něm svým kolegům, kteří se na bootcamp začali hlásit taky. Byla to taková řetězová reakce.

Když jsem poprvé přišla na bootcamp, překvapila mě hojná, ba přímo převažující účast žen. Čím to?

Patrně zrovna vyšel článek v nějakém magazínu pro něžnější pohlaví. Možná taky proto, že muži jsou na vzhled a na postavu své partnerky náročnější - mám dojem, že ženy jsou v tomto ohledu tolerantnější. A možná je to jen proto, že ženy ví, po čem touží.

Lidé, kteří se rozhodnou zkusit jednorázově bootcamp, v něm ve valné většině dále pokračují. V čem spočívá jeho kouzlo?

Máme pěkné a vtipné instruktory. To bylo trochu nadnesené. Je to v lidech samotných. V týmu je síla, která lidi sbližuje a pomáhá jim dosáhnout svého individuálního cíle. Rád bych ale zdůraznil, že se nejedná o skupinu, jako například na aerobiku, cyclingu apod. Na bootcampu poznáte opravdový tým. S lidmi se časem skamarádíte, secvičíte se spolu, hecujete se navzájem, táhnete za jeden provaz.

Komu a proč byste bootcamp doporučil?

Všem, protože by byla škoda to nezkusit.

Kdo všechno na bootcamp chodí?

Kamil, Petr, Jarmila... ;) Lidé od 18 do 60, převážně 25 až 40 let, manažeři, lidé z kanceláří, lidé, které denně potkáváte.

S bootcampem jste začal v Praze, ale úspěšně se rozšiřujete i do dalších regionů. Kam?

Naším cílem je dostat bootcamp do více regionů a zprostředkovat tento program lidem po celé České republice. Tento měsíc jsme prodali licenci do Brna a další regiony jsou v jednání.

Na bootcampu sám trénujete. Co Vás na něm v poslední době nejvíce pobavilo?

No, historek je hodně, ale vtipné je to přímo na místě. Takto reprodukovaně, nevím. Možná, když jsme při testech v běhu na 1500 m zapomněli, že ještě někdo běží a sbalili jsme to, než dotyčný doběhl. To tedy vlastně bylo spíš k pláči, ale vzal to sportovně. S touto otázkou bych vyrazil spíše do řad účastníků.

Co byste na závěr vzkázal čtenářkám babinetu?

No, já se budu muset nejdřív podívat, co to babinet je. Takže moment... aha, jedná se o server pro ženy a dívky. Tak bych jim chtěl vzkázat, že jestli se rozhodují mezi tím, zda budou hladovět anebo zda půjdou sportovat, aby nepřibraly náhodou nějaké to kilo, ať volí sport. Pokud budou jíst střídmě, nebudou se přejídat a hlavně se budou hýbat, nehrozí jim nic jiného, než to, že je to bude bavit a že se budou cítit lépe. A popravdě, když už tu možnost mám , také bych jim chtěl vzkázat: „Nevěřte reklamě, věřte pohybu“!

Ptala se Pavla Jedličková