Babinet.cz  /  Magazín  /  Život a vztahy  /  Tuze pokrokový dědeček

Tuze pokrokový dědeček

Dana Kohutová

Odporná vlastnost tahle závist! Slušný člověk ji buď nemá, nebo to alespoň úzkostlivě tutlá. Já, osoba veskrze otevřená, se přiznávám -ZÁVIDÍM! Závidím své kamarádce Blance jejího

dědečka. A nejen proto, že si od dvou let směla máčet sušenky v jeho kávě a od čtyř už měla nárok na svoji vlastní. To není zdaleka vše, čím si Blančin děda zasloužil zvýšený zájem z mé

strany. Je totiž s podivem, co sympatií a náklonnosti k ženám se může skrývat v mužském těle. Kdyby to neznělo paradoxně, řekla bych, že dědeček Alfons byl feminista.

Snad že měl pro ženskou duši tolik pochopení, létala k nim jenom "vrána" a nosila dceru za dcerou. Čtyřikrát se vrátila, tolik

se jí v dědečkově chalupě líbilo! Výchovu děvčat vzal tedy dědeček do svých rukou a vedl ji podle svého nejlepšího svědomí. Sami za okamžik pochopíte, že takový způsob pedagogického působení by leckdo nepřekousl ani v dnešní, snad moderní a tolerantní době, natožpak v polovině minulého století. Jako pečlivý a starostlivý

otec si s dcerkami hrál, pěstoval v nich lásku k umění a literatuře. On sám byl totiž filozof, poeta, jemný a citlivý člověk. Ale pozor,

byl i velmi praktický a zručný.

Když děvčata dospívala, začal je připravovat pro život. Přihlásil je do hodin zpěvu, baletu a francouzštiny. Kdyby jen tušil, co jim osud nachystá, mohl si ušetřit spoustu peněz a námahy.

O nedělích, kdy babička ležela na kanapíčku a listovala ženskými časopisy, dívky četly verše Goetha a Byrona, dědeček jim, otáčeje

se v zástěře hbitě kolem kamen a připravuje chutný oběd, uděloval důležité rady: " Děvenky moje, nikdy nepojímejte za chotě muže,

který by vás snad nutil vařit, uklízet, či dokonce prát jeho nevábně páchnoucí ponožky. A kdyby, nedej bože, ještě ke všemu pil a bil

vás, utíkejte od něho, seč vám síly stačí. Sáhněte jen po takovém, který ocení vaše vzdělání, intelekt a nevšední smysl pro krásu.."

Že dívky hledaly vhodné kandidáty na vdavky mnoho let, to vám snad ani nemusím povídat. Nakonec vzaly zavděk prvním " lepším " a...tvrdě narazily. Netrvalo dlouho a všechny začaly vařit, péct, dřít na poli a rodit děti. Tenkrát si "páni tvorstva" mysleli, že právě takový je úděl žen a ony samy ani po ničem jiném netouží...

Naštěstí je to dnes úplně jinak! Současní muži oceňují na ženách všechno to, co před sto léty Blančin dědeček! A když jsou jejich drahé polovičky ještě vzdělány i v umění kuchařském, nosí je na rukou a kupují jim drahé dárky -- domečky, autíčka nebo aspoň kožíšky.

Máme se my ženy zkrátka skvěle! Kdyby se toho dědeček Alfons dožil, jistě by jeho radost nebrala konce....

Vaše názory

Pro vložení komentáře se prosím nebo zaregistrujte.

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz