patří mezi největší problém vyspělých států. Sedavé zaměstnání a konzumace energeticky bohatých potravin si vybírají svoji daň na zdraví populace.

Při obezitě dochází ke zvýšení objemu a zmnožení tukové tkáně v organismu. U mužů by měl být její podíl do 25 % z celkové tělesné hmotnosti, u žen do 30 %. Přesáhne-li jedinec tyto hodnoty, trpí již o obezitou.

Nechte se změřit

Procenta tuku se dají měřit pomocí měření tloušťky kožních řas, kdy lékař naměřené hodnoty sečte a výsledek odečte z tabulky. Odborník může měření provést i pomocí tzv. bioelektrické impedance: do těla je vpuštěn proud o velmi nízké intenzitě a výsledek se ukáže na elektronickém displeji. Výsledky takového měření ale ovlivňuje také obsah vody v organismu, takže nemusí být zcela přesné.

Obezitu způsobuje mnoho faktorů:

dědičnost

špatné stravovací návyky

nedostatek pohybu

některé léky

poruchy metabolismu způsobené špatnou produkcí hormonů

Je zajímavé, že jiné faktory než stravování a pohyb jsou většinou velmi přeceňovány. Přitom lékaři uvádějí, že jen necelé 1 % lidí má svoji obezitu způsobenou poruchou sekrece hormonů.

Hlavními opatřeními při boji s nadváhou proto zůstávají změna stravování (konzumace pestrých pokrmů rozdělených do několika malých dávek během dne, potrava bohatá na vlákninu a vitaminy) a fyzická aktivita. Pohyb totiž nejen přímo zvyšuje odbourávání tuků, ale také působí příznivě na psychickou pohodu člověka, snižuje chuť k jídlu a celkově zvyšuje vnímání vlastního těla.

Je třeba si uvědomit, že obezita nezpůsobuje člověku jen psychické problémy ve smyslu sníženého sebehodnocení. Známé je vyšší riziko srdečně cévních chorob, málo se však mluví o vyšším riziku vzniku žlučových kamenů, cukrovky nebo nádorů dělohy, prsu, prostaty a nádorů tlustého střeva. Mladé ženy by si navíc měly uvědomit, že jejich obezita v těhotenství může přinášet podstatně vyšší riziko komplikací během tohoto stavu.

(hul)

Zdroje:

1.Amador N, Juárez JM, Guízar JM, Linares B. Quality of life in obese pregnant women: a longitudinal study. Am J Obstet Gynecol 2008;198:203.e1–203.e5.

2.Milerová A. Diagnóza 2006;2:24–25.

3.Zadák Z. Obezita. In: Bureš J., Horáček J. (Eds.). Vnitřní lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2003. 870 s.