„ČR - Lidé už šetří i na pohřbech! Rozloučení se s blízkými letos od 1. ledna výrazně podražilo.

Zvýšila se sazba DPH na služby, vzrostly ceny elektrické energie a bylo zrušeno pohřebné. Do 31. prosince 2007 měla rodina zesnulého nárok na příspěvek od státu 5000 korun. Teď nemá nic...“ Šíp

Před pár lety jsem se pohoršovala nad tím, když dva synové, poté co se nemohli dohodnout na zaplacení pohřbu své maminky, jí pohřeb prostě nevystrojili. Ani vnuci se nezachovali jinak a tak si ji z nemocnice ani neodvezli a nechali ji spálit. Jako kus nepotřebného haraburdí. Protože tehdy stát pozůstalým přispíval pěti tisíci korunami, pány syny to nestálo ani korunu. Byla mi za ně hanba.

Před pár dny jsem se od známého dozvěděla, že mu zemřel tatínek Nestačila jsem mu ani kondolovat, protože hned spustil: „Když pro tátu přijeli, strčili do igelitového pytle a v něm na nosítka. Ke zděšení celé rodiny prohlásili, že je to nařízení EU a že v rakvi už nebožtíky odvážet nesmí. Následně vytáhli papíry a poučili nás, že se máme dostavit do jejich kanceláře, hlavně s penězi. Jako by nám chtěli naznačit, že nedostanou-li ihned zaplaceno, nenechají na otci ani ten igelitový pytel. Je to strašně drastické vnímat tenhle hnus právě v takové chvíli. Nakonec si uvědomíš, že se narodíš, celý život děláš tomuhle státu dojnou krávu a kasičku na daně a nakonec pro něj zůstáváš kasička, i po smrti! Mámu to hned druhý den stálo 35 tisíc – pohřeb, věnce, obřad, hrob ...Šetřili si s tátou na pohřeb dlouho. Ono totiž i obyčejné vložení do hrobu dnes příjde, díky na nějakých 12 - 15 tisíc korun. Hnus fialověj! Člověka tak napadá, co se stane s lidmi, kteří ty peníze prostě nemají, a takových je spousta. Stát je asi nechá někam spláchnout...“

Před časem jsem se styděla za hamižné syny, kteří matce nevystrojili ani pohřeb. Dnes se stydím, státe, za tebe. A také za pohřebáky. Nevěřím totiž tomu, že dávat nebožtíky do igelitových pytlů je nařízení EU. Do té doby, co měl pohřábní ústav jistotu, že stát zaplatí alespoň tu rakev, přivezli ji a jak se patří do ní nebožtíka uložili. Kam až povede takovéto pohrdání lidmi? Kam se poděla etika a úcta k člověku? Krčí se v koutku před modlou peněz, kterou jsi ty, státe, postavil na piedestal. Je mi za tebe, drahý státe, hanba. Hanba za to, že nenajdeš mizerných pět tisíc na uctění památky svého občana. Za to, že jsi tak krvelačný a zatížíš poslední cestu člověka a nešťastné pozůstalé zvýšenou sazbou DPH.