Nevyžádaná...
Neztrácej člověka z přemíry rozumu,
unikáš před city, ukrytých do svých cest.
Necháš vše osudu?
Navzdory myšlenkám,
(bylo –li toužení?)
šlapeš jen po duších,
bereš kus po kuse...
a vůbec netušíš,
že slova co nebyla,
už nikdy nemusíš
mít komu dát...
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.