Rande I.

Kráse světa podlehl jsem

Nezastavím čas

Vše je z dálky mnohem hezčí

Z blízka vem to ďas

Jsou však věci v maličkostech

Často velmi krásné

Opíjíme rohlíkama

Často ženy vzácné

Když jsem potkal tuhle ženu

Na přehlídce vozů

Vykřikl jsem tichou větu

Ta snad patří Bohu

Pozvala mě k sobě domů

Ukázat mi obrazy

Nevěděl sem, co mám dělat

Praštil jsem se do hlavy

Ona hnedka zpozornila

Byl jsem trochu za debila

Že prý jestli nechci náplast

Odlehčil jsem trochu téma

Jaké to má zvláštní jména

Jana Světlá Marie

Ona že mě zabije

Nabídla mi na tykání

Ukázat své tetování

Radši jsem se posadil

Velmi tiše promluvil

Vzal jsem víno pro tu chvíli

Nemáš sklenku na to býlí

Řekla jenom počkej chvilku

Skočím si jen pro košilku

Hned mě začly brnět nohy

Mám já ale skrytý vlohy

O chvíli se ukázala

Celá jenom v bílé

A že zbytek dopoví mi

Až ve druhém díle…