Milé dámy, máme tu další pozvánku na koncert "z mistrovské kuchyně" našeho předního pěveckého tělesa - Pražského Filharmonického Sboru, který vás zve na 1. koncert nového cyklu:

Pražský filharmonický sbor církvím a náboženským obcím v Čechách

PFS Českobratrské církvi evangelické

Pražský filharmonický sbor

varhany – Vladimír Roubal

Program:

Johann Sebastian Bach - Motetta

Praha, evangelický kostel u Salvátora, Salvátorská 1

30.ledna 2008 v 19.30

Pražský Filharmonický Sbor

Johann Sebastian Bach ( 1685 – 1750 )

Bach je považován za jednoho z největších hudebních géniů všech dob. Dovršil vývoj barokního umění s důkladností a jemu vlastní přísnou logikou. Jeho dílo mělo značný vliv na další vývoj hudby. Ve všech oborech, do nichž zasáhl, zanechal díla mimořádných a trvalých hodnot. Bachova hudba na nás působí svou dokonalou stavbou, vyváženým a jednotným stylem, daným především mistrovským uplatněním kontrapunktické práce. Fascinující je i melodická vynalézavost a schopnost vytvářet v jeho době nová a dodnes obdivuhodná harmonická spojení hlasů.

S varhanami byl Bach spjat po celý život nejen jako skladatel, ale i jako proslulý virtuos, vyhledávaný učitel i znalec stavby tohoto nástroje. Ve svých varhanních skladbách se Bach opíral o melodické bohatství protestantského chorálu. Jeho chorální předehry patří k nejkrásnějším projevům varhanní tvorby, zajímavé hlubokými kontrapunktickými kombinacemi a úchvatné hloubkou hudebního myšlení. Chorální předehra Jesu meine Freude (BWV 610) vznikla v letech 1713 – 1715, v období jeho působení ve Výmaru, Chorální předehra Jesus bleibet meine Freude byla inspirována stejnojmenným chorálem z Kantáty Herz und Wund und Tat und Leben (BWV 147). Přepracovaná verze je z lipského období z r. 1727.

Bachova moteta jsou v chrámové vokální tvorbě považována za vrchol dokonalosti této formy. Skladatel napsal 8 motet, z nichž každé je jako malý klenot – vybroušený, kompaktní a přitom mnohotvárný. Vzhledem ke značné interpretační náročnosti je neslýcháme příliš často. Moteta vznikala pravděpodobně v době Bachova lipského působení a byla prováděna při zvláštních příležitostech (zádušní mše, nešpory, oslavné bohoslužby). V té době byl v Lipsku velmi oblíben Leipziger Gesangbuch , který obsahoval 260 nejznámějších protestantských chorálů a odtud čerpal Bach inspiraci pro svá duchovní vokální díla.

Nejrozlehlejší, pětihlasé moteto Jesu, meine Freude (BWV 227 ) je datováno pravděpodobně do roku 1723. Bach zde vytvořil detailně promyšlenou symetrickou architekturu o 11 dílech, s centrálně postavenou 6. větou ve formě pětihlasé fugy „ Vy však nejste z těla, ale z ducha (Ihr aber seid nicht fleischlich). Celé moteto je zarámováno úvodním a závěrečným chorálem. Vnitřní části moteta, které vycházejí z chorálu, jeho materiál pozoruhodným způsobem rytmicky i harmonicky obměňují ( četné synkopy, zvukomalba, dynamické kontrasty).

Vznik moteta Fürchte dich nicht (BWV 228) není přesně doložen, snad okolo roku 1727. Někteří hudební badatelé však posouvají vznik tohoto dvojsborového moteta zpět do období Bachova výmarského působení. Má totiž nejblíže k německé tradici protestantského chorálu, je formálně velmi ucelené, převážně homofonní a celé plyne v mírném tempu.

Zcela rozdílné je moteto Singet dem Heren ein neues Lied (BWV 225) asi z r. 1727, které je doslovnou oslavou Boha hudbou.Toto moteto nadchlo W.A.Mozarta při jeho lipské návštěvě natolik, že si je nechal opsat. Jeho forma je koncertantní ( pomalu-rychle-pomalu). Dvojsborová sazba je zde geniálně využita. V úvodu kontrastuje imperativní zvolání 2.sboru „zpívejte“ (singet) s melismaty 1.sboru. V průběhu skladby si sbory svou roli několikrát vymění a nakonec se spojí v slavnostním osmihlase.

Prodej vstupenek: pokladna Národního domu

na Vinohradech, nám. Míru 9, Praha 2,tel.: 221 596 221, mrhalkova@nardum.cz

kostel u Salvátora (každou neděli po bohoslužbě od 10.30)nebo objednat