JEDNA...

hřích je tvoje jméno, cit v prach obrátit,

jak vysokou cenou lásku zaplatit?

nejsi anděl spásny, den zas měníš v noc,

tvý slova jsou prázdny, jakou mají moc?

samozvaným soudcem mé duše ses stal,

z řeky touhy můžem pít vodu pravdy dál.

svět jen v jedné barvě, sněhem pokrytý,

v těchle divnejch stavech - ne, to nejsi ty!

betonovy zdi si kolem srdce stavíš,

nejdou prorazit, tak kdy zase zradíš?

rozhřešení dává, satan chemicky,

zase mě prohráva, nejsem navždycky.

nedůvěra sílí, strach mě přemáhá,

pro pohřební víli, nejsem nevinna.

tolik jsem si přála, abys mě měl rád,

jseš tvrdej jak skála, tak fajn,

jdu si zas hrát...