Nemluví docela pravdu ten, kdo tvrdí, že miluje život.
Většinou miluje sám sebe a požitky, které mu život
přináší. Ve svém jádru člověk nevidí život vědomě,
stejně tak nevidí vědomě svůj konec, svou smrt,
kterou – stejně tak jako život, pouze podvědomě
vnímá. Smrt cítí jako definitivní konec všech
zemských požitků a chtíčů: život vnímá jako radostnou
aktivitu. Oba dva tyto pocity jsou pochopitelně
v naprostém protikladu. A to je důvod, proč je každý
člověk v podstatě rozpolcenou osobností.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.