Aromamasáž spojuje samotnou techniku masáže s léčebným účinkem éterických olejů. Jsou to látky, které se získávají z aromatických, siličnatých rostlin. Před každou jednotlivou masáží daného klienta se vybírá podle účinku na tělo i psychiku jeden nebo i více éterických olejů a vmíchají se do nosného neutrálního masážního oleje (mandlový, sójový, vinné hrozny ad.). Můžeme namíchat směs na uklidnění či povzbuzení psychiky, uvolnění svalového napětí, fixaci po nápravě svalových dysbalancí ad.

Masáž je vedena celkově jemně tak, aby se klient hluboce uvolnil, a tím nastartoval samoléčebné procesy v těle. Potom nastává fáze mírného tlaku na akupresurní body, oblasti zatuhlých svalů, vápenatých usazenin atp. a následně opět uvolnění pro co největší relaxaci klienta.

Po terapii klient odchází odpočatý jak po fyzické stránce (cítí se „lehčí“, ohebnější), tak po psychické (nezřídka se stává, že klient po dobu masáže tvrdě spí).

Aromaterapie je stará jako lidstvo samo – nikdo dnes nepochybuje, že naši předkové dobře znali účinky léčivých rostlin. V oblastech starých kultur Sumerů, Asyřanů, Egypťanů, Řeků a Římanů se dochovaly papyry a nápisy v chrámech s recepturami na výrobu léčivých olejů, dokonce i náhrobky obsahující dodnes vonné masti! Vedle těchto nám známých velmocí užívaly aromaterapeutické byliny i všechny národnostní skupiny, od kmenů žijících v Africe až po americké Indiány. Po celá další staletí se sbíraly poznatky o působení léčivých rostlin, aromaterapeutické preparáty se používaly k vnějšímu i vnitřnímu užití a kromě lékáren se vyráběly i podomácku. V průběhu 19. století nastává rozmach výroby a používání chemických léků a bylinkářství se odsouvá na vedlejší kolej. Jsou ale země, např. Francie, kde se aktivně dál věnovali výzkumu silic, dávali dohromady všechny zdroje informací z celého světa a dnes je tam aromaterapie součástí studia medicíny. Tento obor je tam uznáván jako skutečná léčebná metoda. My se dnes obracíme na aromaterapii z různých důvodů. Někoho lákají příjemné vůně silic, někdo vidí využití v kosmetice, masérské praxi, rehabilitaci, lékařství.

Éterické oleje jsou těkavé látky, nejsou rozpustné ve vodě (nejsou to tuky, jak může napovědět matoucí název), dobře se rozpouštějí v kvalitním rostlinném oleji, hydrofilním oleji, smetaně, medu, soli, alkoholu a neutrálním mýdlu.

Jak aplikovat aromaterapii? Kromě již uvedené aromamasáže známe všichni inhalace pomocí aromalampy či difuzéru, dále koupele, obklady, masti či pálení kadidel. Vnitřní užití éterických olejů u nás není povoleno.

Je třeba dávat dobrý pozor při nákupu silic. Měly by být v tmavých obalech, nemělo by na ně svítit slunce, výkyvy teplot jim také nesvědčí. Na etiketě musí být uveden celý latinský název rostliny, z které je silice získána (např. eukalyptu je na světě asi 500 druhů) a země původu. Způsob získávání éterických olejů z rostlin hraje také velkou roli – nejkvalitnější silici získáme destilací vodní parou, lisováním či extrakcí CO2. Pozor na extrakce organickými rozpouštědly – pro výrobce je levná, ale kvalita silice tím rapidně klesá.

Příklady působení éterických olejů:

Levandule – univerzální EO, zklidňuje psychiku, hojí rány. Jako jeden z mála se může použít přímo na pokožku.

Růže – ideální silice hlavně pro ženy. Dodává sebedůvěru, uvolňuje napětí.

Grep – 10 min inhalace denně výrazně pomáhá při celulitidě.

Citrón – čistí vzduch, bystří myšlení - pomáhá při učení.

Eukalyptus – uvolňuje dýchací cesty.

Literatura:

Zbyněk Šedivý, Bára Nováková: Praktická aromaterapie

Gabriel Mojay: Aromaterapie pro léčení duše