Milé dámy, před nedávnou dobou odešel do hudebního nebe český skladatel, hudební pedagog a mistr klavírní improvizace Petr Eben. Naše přední pěvecké těleso - Pražský Filharmonický Sbor věnuje jako poctu tomuto skladateli a cappella koncert.

Koncert se uskuteční 17.11.2007 ve Dvořákově síni Rudolfina v 19.30 hod.

Účinkují

Pražský filharmonický sbor

Lukáš Vasilek a Miroslav Košler – sbormistři

Aleš Bárta – varhany

Ivana Pokorná – harfa

Program z díla Petra Ebena

Řecký slovník

Missa Adventus et Quadragesimae

•

Láska a smrt

Salve Regina

Cantico delle creature – Píseň bratru slunci

Pražské Te Deum 1989

předprodej vstupenek:

Česká filharmonie, Alšovo nábřeží 12, 110 00 Praha 1, pokladna tel.: 227 059 352, mail: pokladna@cfmail.cz

Bohemia Ticket, Na Příkopech 16, 110 00 Praha 1, tel.: 224 215 031, www.bohemiaticket.cz

Eben Petr 22. 1. 1929 Žamberk - český skladatel, klavírista, varhaník, pedagog a improvizátor Petr Eben pochází z učitelské rodiny, dětství a mládí prožil v Českém Krumlově. Od 6 let hrál na klavír, od 9 na varhany (samouk), v 10 letech začal komponovat a přijal funkci regenschoriho v českokrumlovském chrámu. V březnu 1945 byl uvězněn v pobočce koncentračního tábora Buchenwald. Po maturitě v rodišti (1948) studoval na Akademii múzických umění v Praze klavírní hru u Františka Raucha a skladbu u P. Bořkovce.

V letech 1955-90 působil jako lektor (1977-78 vyučoval skladbu na Royal Northern College of Music v Manchesteru ve Velké Británii), od roku 1989 jako docent na katedře hudební vědy filosofické fakulty University Karlovy v Praze. Po pádu totalitního režimu stanul v popředí českého hudebního života. Od 1990 je profesorem skladby na AMU v Praze. Na počest jeho 60. narozenin byla v Německu uspořádána varhanní soutěž (Korschenbroich) a festival Petr Eben-Fest (Meerbusch). Roku 1994 mu byl udělen čestný doktorát University Karlovy a Česká biskupská konference mu na Velehradě předala Řád sv. Cyrila a Metoděje.

Jako klavírista se Eben kromě provádění vlastních děl osvědčuje i jako doprovázeč při písňových koncertech. Je vynikajícím improvizátorem na klavír i na varhany. Od roku 1957 podnikl mnoho uměleckých a přednáškových cest. V roce 1984 měl sérií autorských koncertů v různých městech USA a podílel se i na Festivalu čs. hudby v Madisonu (Wisconsin, 1988). Své varhanní improvizace předvedl v celovečerních koncertech mimo jiné v pařížské katedrále Nôtre Dame (1983), v Royal Festival Hall v Londýně a v Crystal Cathedral v Garden Grove (USA, 1984) atd. Svůj pořad Umění improvizace provedl v mnoha městech Evropy včetně SSSR a také v USA.

Mezi českými skladateli je výjimečnou osobností i bohatou mezinárodní přednáškovou činností o problematice soudobé hudby, o duchovní hudbě, o české hudbě 20. století apod. (Hochschule für Musik v Mnichově, americké Museum of Art v Clevelandu a Fine Arts Center ve Winston-Salem, darmstadtské kursy Nové hudby, Mozarteum Salzburg atd.). Okruh jeho inspiračních zdrojů je velký rozsahem a je prostoupen ideou humanitní. Na předním místě stojí inspirace křesťanská, zdůrazněná častými citacemi gregoriánského chorálu (1. varhanní koncert, Nedělní hudba a Laudes pro varhany, sbor Ubi caritas et amor, kantáta Vox clamantis, Job, 4 mše, Vesperae atd.). Několikrát se inspiroval antikou: oratorium Apologia Sokratus, sborové cykly Řecký slovník a Odvěká kosmetika na slova Ovidiova, Pozdrav Marsyovi a další. Blízký je mu jak svět lidové poezie (kantáta Starodávné čarování milému, sborové cykly Láska a smrt, O vlaštovkách a dívkách), tak středověký projev milostného citu (Šestero piesní milostných, Písně k loutně) a intimní lyrika (cykly Písně nejtajnější a Písně nelaskavé). Několikrát ho inspirovala Praha, a to jak historická - kantáty Pragensia a Pocta Karlu IV., z nichž první je komponována na texty výrobních receptur rudolfínské doby a byla též zfilmována (zlatá medaile mezinárodní soutěže v New Yorku 1981), druhá na slova zakládací listiny University Karlovy - tak současná (orchestrální Pražské nokturno).

Doménou Ebenovy tvůrčí schopnosti a vynalézavosti je práce se slovem (ve smyslu sémantickém i fónickém) a s rytmickou složkou. Jeho obsáhlé jazykové znalosti mu umožňují komponovat na texty v jejich původních jazycích (Apologia Sokratus na řecký text Platónův, Vesperae na katalánský, Písně na Reinera Maria Rilkeho v německém originálu, Desire of Ancient Things - 3 madrigaly na anglický text Arthura Symonse). Ve zpívaném baletu Maledictiones et benedictiones (Kletby a dobrořečení) použil texty v 13 jazycích, od 3. tisíciletí př. Kr. až po současnost. Po stylové stránce nepatří ani mezi tradicionalisty ani k stoupencům Nové hudby. Jako historicky poučený autor vyznává zásadu, že skladatel nesmí zcela ztratit kontakt s publikem a stavem jeho hudebního vnímání. V kompozici v zásadě neopouští sféru tzv. rozšířené tonality. Z dosud asi 160 titulů Ebenova díla vznikla řada děl na objednávku: koncertantní symfonie Noční hodiny byla psána pro rozhlasový komorní orchestr v Lipsku, Pražské nokturno (Hommage a W. A. Mozart) pro salzburské Mozart-Festwochen 1984; 2. varhanní koncert pro zahajovací koncert na nových varhanách koncertního sálu rakouského rozhlasu ve Vídni 1983 a ve stejném roce vznikl na objednávku Nederlands Dans Theater balet Kletby a dobrořečení. Osmidílný varhanní cyklus Job (1987) vznikl na objednávku festivalu v Harrogate ve Velké Británii a premiéra celého díla se konala 1988 v Royal Festival Hall v Londýně. Oratorium Posvátná znamení mělo premiéru 29. 10. 1993 v salzburském dómu. Nejhranější Ebenovou skladbou je varhanní Nedělní hudba (1957-59), jejíž 3. větou (proslulé Moto ostinato) chtěl vyjádřit svár dobra a zla v nitru člověka v podobě středověké bitvy. Inspiračním zdrojem skladby Okna pro trubku a varhany (1976) byly Chagallovy vitráže. Devítidílnému varhannímu cyklu Faust (1979-80) předcházela scénická hudba k provedení Goethova dramatu v Burgtheater ve Vídni 1976. V krajních dramatických větách smyčcového kvartetu (1981, podtitul Labyrint světa a ráj srdce - podle stejnojmenného díla J. A. Komenského) podává Eben obraz labyrintu světa, zatímco obě střední věty vytvářejí svět klidu, meditace a zpěvu, ráj srdce. Návrat demokracie do naší společnosti oslavil skladbou Pražské Te Deum, 1989.