Režie: Robert De Niro

Scénář: Eric Roth

Premiera – 1. 11. 2007

Tajná společnost Skull and Bones na Yaleské univerzitě měla ve svých řadách politiky, viceprezidenty, a dokonce i samotného prezidenta. Ke konci třicátých let se rozrostla o budoucího schopného a loajálního člena CIA, Ústřední zpravodajské služby. Byl jím Edward Wilson, jehož příběh nás provede druhou světovou válkou, padesátými lety a invazí v Zátoce sviní. Nejedná se však o čistě historický film. Ano, jsou nám načrtávány počátky zpravodajské služby, režisér spojuje fiktivní příběh se skutečnými událostmi a osobami, velmi podstatnou roli zde však také hraje právě samotný Edward a jeho vztah k okolí.

S Edwardem se poprvé setkáme v roce 1961, v období počátku karibské krize. Invaze na Kubu se kvůli úniku informací nezdařila. Následující pátrání po zrádci je přerušováno flashbacky do Edwardovi minulosti, kdy v CIA teprve začínal a postupně se vypracovával. Seznámíme se s jeho přáteli, láskou, manželkou i synem. Z ambiciózního, důvěřivého mladíka se stane zkušeným úředníkem, tvůrcem pravdy, mužem pro kterého je služba vlasti nadevše. Samotný jeho příběh by se pak dal popsat slovy jedné z postav snímku, že co je průzračné je kalné, co je kalné je průzračné.

Robert De Niro se o zahraniční politiku a tajné služby zajímá již dlouhou dobu. Kauza CIA vznikala několik let a je teprve druhým filmem, který De Niro režíroval. Jako technického poradce si pro film vybral bývalého agenta CIA Milta Beardena, jenž mu umožnil blíže agenturu poznat a dodat tak dílu na věrohodnosti. Do svého štábu dále přibral výborné spoluhráče ať už kameramana, scénáristu či skvělé herce. A to vše dalo za vznik vynikajícímu špionážnímu snímku.

Podstatnou roli zde hraje i fakt, že se De Niro nezabývá čistě CIA. Spíše nám ukazuje jak tato agentura ovlivňuje chod událostí ve světě, a hlavně jak působí na své členy. Špionážní filmy jsou často velmi spletité, mají mnoho postav a zvratů, snadno se v nich ztratíte. Ani Kauza CIA toho není výjimkou. Vše však nahrazuje líčením vývoje hlavních postav, tedy Edwarda, manželky Margaret, jejich syna, a těsných spolupracovníků. Z Edwarda se stane cizinec ve svém vlastním domě, syn z něho má hrůzu a jeho žena se utápí v slzách, protože svého muže vůbec nezná. Členové CIA a jiných tajných organizací žijí ve světě svých vlastních pravidel a pravd. Ztrácejí víru ve vše ostatní a pronásleduje je jejich vlastní paranoia. Na konci svého života pak zůstávají osamoceni, protože bez důvěry nejsou přátelé.

Herci se svých rolí, hlavně pak těch vedlejších, zhostili dobře. Mattu Damonovi jeho Edwarda uvěříte od začátku do konce. Problém byste mohli mít s Angelinou Jolie, kterou jsme zvyklí vídat v rolích silných žen. Její postava se postupem mění z naivní dívky Clover v Margaret, manželku špiona, která o práci svého muže má jen mlhavou představu. A právě naivní dívka je vše, co Angelina není. Zajímavou postavu Josepha Palmi ztvárňuje Joe Pesci. Objeví se sice pouze v jedné scéně, ani ne v té z nejdůležitějších, zato otázka, se kterou konfrontuje Edwarda, vám bude ještě dlouho znít v hlavě.

Děj snímku se odehrává hlavně ve čtyřicátých a padesátých letech. Atmosféra této doby na vás dýchne z každého záběru, a to díky kostýmům, rekvizitám či dobovým záběrům.

Kauza CIA je kvalitním snímkem, s dobrým příběhem, dobrými herci a dobrým režisérem. Je to skvělý špionážní film, jenž vám dá nahlédnout pod pokličku tajné organizace a do života jejích členů.

Zdroj foto: Intersonic