Držel svatební oznámení v ruce a nechápavě znovu a znovu pročítal jeho obsah. Vdává se. To přece není možné! Sotva měsíc po společně prožitém štěstí. A on konečně doufal, že našel to, co hledal. Plánoval si, co všechno podniknou, jak se šedý život změní těmi hezkými chvilkami v pozemský ráj.

Když ji poprvé držel v náručí, oba byli daleko od svých domovů. Byl tak šťastný, překonával se v galantnostech, byl roztomilost sama a ona mu dávala najevo, že obdivuje, jak je silný, mužný, přitažlivý. Moc mu to lichotilo. Už dlouho nic takového neslyšel.

Potom dovolená skončila a místo očekávaného dopisu tohle. Vždyt ona se vlastně tenkrát loučila se svobodou a on, hlupák, se stal předmětem jejího posledního dobrodružstsví. Zkažená holka!

Prudkým pohybem zlostně zmačkal papír a strčil jej do kapsy. Líně se protáhl a křikl na ženu do kuchyně: "Mám hlad, co je s večeří?"

Úryvek z knížky Indiskrétnosti spisovatelky Libuše Čihákové