„Bývalý český prezident stáhl svou novou hru z divadla poté, co odmítlo dát jeho partnerce hlavní roli... Někteří konstatují, že je kontroverze důsledkem chronické absence sympatií pro Havlovou, s níž se Havel oženil ani ne rok po smrti své manželky Olgy. Havel nedávno přiznal, že měl už za života Olgy Havlové s Veškrnovou sedm let milostný poměr..." Britské listy

Poslední dobou, po reakcích lidí a v médiích na milostné aféry našich politiků, člověk nabývá dojmu, že jsme bohabojný a morální národ. Odsuzujeme nevěry, máme na morálku přísná kritéria, nesouhlasíme s rozvody.

Proč se ale potom u nás každé druhé manželství rozvádí? Proč se dnešní mladí lidé u nás raději ani neberou.? Chtějí snad ušetřit za svatbu a potom za rozvod? Nebo snad proto, že matky samoživitelky mají nárok na příspěvek od státu.?

Říká se, že ryba smrdí od hlavy. Nepochybně. Politikem by totiž měl být pouze člověk s vysokými morálními kvalitami, a pokud se mu nějaký malér stane, svědomí by ho mělo přimět aby odstoupil. Pokud ne, političtí partneři by ho k tomu měli donutit.

Jenže průšvihy politiků u nás neustále plní soudní síně, stránky bulvárních tisků a člověk nabývá dojmu, že čím větší průšvihář a nemrava, tím větší člověk a politik.

Lidé už ale mají plné zuby omilostněných podvodníků, nemravných politiků a případů, kdy slušní lidé zhnuseně opouštějí nebo se rozhodují opustit naši zemi. Zemi, kde se vrší jedna politická špíná na druhou a slovo morálka nabývá obráceného význámu.

Na pováženou je, že v tomto morálním marasmu vyrůstá nová generace, pro níž se chování našich politiků stává normou...

vyšlo na blog.iDnes.cz