Mléko a výrobky z něho tvoří od narození do stáří významnou součástí naší stravy.

Mléko se skládá z vody a tzv. sušiny, která obsahuje tři základní složky: bílkoviny, sacharidy (mléčný cukr, tzv. laktózu) a tuk. Kromě toho je mléko dobrým zdrojem vitaminů a minerálních látek, z nichž je nejvýznamnější vápník. V různých etapách života je pro lidský organizmus mléko důležité z různých důvodů s tím, že nezastupitelnou úlohu hraje zejména v dětství. Vápník obsažený v mléce a mléčných výrobcích potřebují děti ke stavbě kostí a zubů, dostatek vápníku v průběhu dětství a mládí tak chrání před osteoporózou (řídnutím kostí).

V každém věku jsou pro náš organizmus vhodné kysané mléčné výrobky s obsahem živých mikroorganizmů, tzv. probiotických bakterií (bifidobakterie, laktobacily aj.). Probiotické bakterie (probiotika) napomáhají lepšímu vstřebávání živin a vitaminů z potravy a mají příznivý vliv na střevní mikroflóru. Zjednodušeně řečeno tvoří probiotika (pro – příznivý, bios – život) protipól antibiotik – zatímco antibiotika mají na starost hubení bakterií, probiotika dodávají bakterie užitečné. Mezi užitečnými a škodlivými bakteriemi v lidském těle probíhá každodenní bitva o přežití, u zdravého člověka bývá výsledek nerozhodný – bakterie jsou v rovnováze. O to, aby se ty škodlivé nepřemnožily a nemohly tělu způsobit zdravotní problémy, pečují právě probiotika.

Co jsou to probiotika?

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN jsou probiotika živé organizmy, které prospívají zdraví svého hostitele, pokud jsou podávány v dostatečném množství. Zajistit dostatečné množství probiotických bakterií v těle je však složitější, než se může na první pohled zdát. Probiotické bakterie se totiž v organizmu nemnoží ani neusazují natrvalo. Pokud tedy s jejich přísunem přestaneme, většinou rychle z těla zmizí.

Mléčné výrobky jako zdroj probiotik

Na trhu je velký výběr mléčných výrobků s obsahem probiotických kultur, ne všechny však těchto bakterií obsahují dostatečné množství. Údaje o obsahu živých kultur i jejich množství by měl výrobce vždy uvádět na obalu, což se bohužel až na výjimky neděje.

Některé „probiotické“ výrobky přitom obsahují živých kultur jen zanedbatelné množství a ty pak nemají žádný účinek – nemohou plnit své poslání. U probiotických bakterií naopak (s rozumem) platí: čím více, tím lépe. Není totiž možné se jimi předávkovat.

Odborníci doporučují denně konzumovat alespoň 100 gramů mléčného výrobku s obsahem 10 milionů probiotických bakterií v 1 gramu nebo mililitru.

Mezi produkty s obsahem probiotických bakterií patří jogurty, jogurtové nápoje či acidofilní mléka. Nejmenší děti by měly mít ve stravě asi tři porce mléčných výrobků za den (včetně sýrů), dětem starším (školním) již stačí porce dvě. Mléčné výrobky se hodí na snídani a ty prakticky zabalené i jako svačina, ať už připravená z domova nebo koupená ve školním automatu. Čeští školáci budou mít díky vládnímu usnesení i v příštím školním roce možnost si ve škole koupit dotované mléčné výrobky. Podobný program, který podporuje konzumaci mléka a mléčných výrobků školními dětmi, funguje i v ostatních zemích EU.

Hygienická teorie

Ideální prostředí střevní mikroflóry může narušit i přehnaná hygiena. Podle „hygienické teorie“ žili naši dávní předkové v daleko užším kontaktu s přírodou a okolním světem – tedy i s bakteriemi. Byli zvyklí na jejich působení a tím posilovali svou přirozenou bakteriální mikroflóru. Dnes se však většina lidí snaží udržet okolo sebe spíše sterilní prostředí, zejména u dětí.

S prvním probiotikem se člověk setkává už jako novorozenec – na svět přichází (zjednodušeně řečeno) se sterilním zažívacím traktem. Během přirozeného porodu se v porodních cestách dítě setkává s prvními mikroorganizmy. S dalšími bakteriemi přijde do styku při kojení, jiné se přidávají působením okolního prostředí. Přirozený porod a kojení jsou tedy důležité pro správný rozvoj zažívání dítěte a také pro jeho imunitu.

Pro děti, které nemohou být z nejrůznějších důvodů kojeny, je určena náhradní mléčná výživa o probiotické bakterie obohacená.

Konzumace probiotických bakterií v mléčných výrobcích je vhodná zejména jako prostředek na posílení imunity, probiotika dále působí proti střevním potížím a infekcím, zlepšují trávení, mírní nadýmání a zácpu. Probiotika jsou účinná také jako prevence některých nádorových onemocnění, zejména rakoviny tlustého střeva. U dětí navíc snižují riziko vzniku alergie nebo atopického ekzému.

Některé účinky probiotických bakterií byly již vědecky prokázány, na další studie se stále čeká. Účinnosti probiotických bakterií je však připisována velká budoucnost – zkoumá se jejich vliv na zánětlivá onemocnění respirační, ischemické choroby srdeční apod.

Doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD.

Gastroenterolog, vedoucí Centra výživy FTN Praha, člen Společnosti pro probiotika a prebiotika