„Ačkoliv se často traduje souvislost vzniku infekčních průjmů s požíváním mléčných výrobků, především mražených krémů, zakysané mléčné výrobky se zvýšeným obsahem probiotických bakterií naopak vedou k prevenci těchto průjmů,“ říká doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.

Jednou z historických zajímavostí je, že hlavním podnětem pro výrobu prvních jogurtů ve Španělsku v roce 1919 byl hromadný výskyt střevních chorob u malých dětí v Barceloně. Jogurty se v té době prodávaly na doporučení lékařů v lékárnách. Tyto jogurty vyrobil Issac Carasso, který navázal na práci nositele Nobelovy ceny za výzkum imunity profesora Ilji Iljiče Mečnikova. Společnost na výrobu jogurtů, kterou Carasso založil, nazval Danone, což v katalánštině znamená jméno Carrasova syna Daniela.

S probiotiky proti infekčním průjmům:

Infekční průjmové onemocnění může být parazitárního, bakteriálního nebo virového původu a podle množství a konzistence stolic může vést k dehydrataci různého stupně a závažnosti. V průmyslově vyspělých zemích je nejběžnější formou virový průjem, za kterým následuje průjem bakteriální. K průjmovým onemocněním jsou zvláště náchylné zejména děti žijící nebo přebývající v různých komunitách (denní jesle, dětské domovy apod.). „Na základě několika studií bylo zjištěno, že požívání probiotických bakterií snižuje výskyt a trvání průjmů u dětí. To samé platí o výrobcích obsahujících bakterie L. casei v dostatečném množství, které v tomto ohledu vykazují výraznější efekt než konzumace samotného jogurtu bez přidaných probiotických bakterií. Také u dospělých jsou probiotika s úspěchem používána v prevenci průjmů infekčního původu,“ sděluje doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.

Ve specifických mléčných výrobcích jsou obsaženy nejen živé kultury - tzv. probiotika, ale také vápník, který je důležitý jako prevence osteoporózy, tedy řídnutí kostí. Vápník je důležitý pro kosti, zuby, svaly, nervy a krev. Lidské tělo si vápník neumí samo vyrobit, a proto jej musí získávat z vnějších zdrojů. Doporučené denní množství vápníku pro děti do jednoho roku života je 400 mg, pro děti do deseti let je to 600 až 900 mg a pro dospívající je doporučená denní dávka vápníku 1200 mg.

Probiotika mají pozitivní vliv na lidské zdraví, jelikož stabilizují střevní mikroflóru. Pomáhají proti střevním potížím – zácpám, průjmům a při potížích s nadýmáním a špatným trávením. Jejich kladný vliv se týká také slizniční i systémové imunity a alergií (vč. astmatu a atopického ekzému). Probiotika snižují riziko infekcí močových cest a pohlavního ústrojí a uplatňují se také v léčbě střevních zánětů různého původu. Probiotika zmírňují nežádoucí účinky antibiotik a zmírňují zažívací potíže způsobené chemoterapií a radioterapií. Probiotika snižují hladinu sérového cholesterolu a příznivě působí při osteoporóze, jelikož usnadňují vstřebávání vápníku. Probiotika celkově zlepšují odolnost organismu tím, že příznivě působí na naši střevní mikroflóru.