Letos na mě – jako ostatně každé jaro – dolehly moje nadbytečné kilogramy s intenzitou přímo úměrnou intenzitě slunečního svitu – záleží, co vše musím kvůli vedru sundat. Když už se sundává bundička a hrozí jen mikina nebo tričko, je opravdu zle. No a letos je zle dvojnásob.

Přebytečné kilogramy jsou na mě hodně znát a počasí mně nepřeje. No a já si v jednom časopise přečetla, že je na jaře velmi dobrá jablečná dieta, neboť nechá odpočinout střeva, uleví tělu a pomůže nastartovat čistící proces. Spočívala v tom, že se měla jíst pouze jablka po dobu tří dní, pít hodně vody nebo bylinných čajů a na závěr, po třech dnech si dát lžíci olivového oleje.

Neotálela jsem, moje svědomí obtěžkané těžkým hříchem obžerství mně to ani nedovolilo a šla jsem do té diety. První den to ještě ušlo, koneckonců opatřila jsem si svá oblíbená zelená jablka Granny Smith, druhý den jsem již ale měla jablek plné zuby a toužila po kousku obyčejného chleba, třetí, naštěstí finální den už jsem se na jablka nemohla ani podívat a když jsem prošla kolem ošatky s jablky, udělalo se mně zle. Fuj. Každý rok si říkám, že budu disciplinovaná a budu se ovládat a každý rok na jaře podobným způsobem trpím.

Nejhorší bylo, že když mně ta dieta skončila a já se zastavila u kamarádky na návštěvě, tak mně ke kávě naservírovala štrůdl! Já ho mám normálně moc ráda, ale už na mě těch jablek bylo nějak moc, a tak jsem - snad poprvé v životě - ten štrůdl odmítla. Ale abych nebyla nespravedlivá. Ta dieta mně rozhodně neublížila, musím uznat, že jsem se potom cítila mnohem lépe, tedy myslím zdravotně, nijak výrazně jsem samozřejmě nezhubla, ale nastartovalo mně to na menší, střízlivější porce jídla, jaksi se mně „oživila“ chuť, jakoby spousta obyčejných jídel náhle chutnala mnohem lépe a přestala jsem se přecpávat. Teď se jen modlím, aby mně to odhodlání a mírné sebezapření vydrželo co nejdéle.

(Zaslaný příspěvek naší čtenářky v rámci Soutěže BABINET)