Nesnesitelná lehkost postpubertálního bytí ...

Rok: 2007

Stát: Česká Republika

Žánr: komedie/drama

Hrají: Sandra Nováková, Petra Nesvačilová, Marie Doležalová, Oldřich Hajlich, Lenka Vlasáková, Matěj Ruppert

Režie: Karin Babinská

Tak jako většina módních trendů v soudobé kinematografii, i žánr teenagerovských komedií dorazil do Čech s určitým zpožděním a po americku rozjuchané tuzemské výlety do hlubin pubescentovy duše zaznamenaly největší konjunkturu ve chvíli, kdy na Západě už téměř odezněla. Jak ukazuje nová česká hořká komedie o třech devatenáctiletých slečnách, které se rozhodly protáhnout si svoje poslední post-středoškolské prázdniny pracovním výletem do Holandska, i naši filmoví autoři tuto skutečnost zaplaťpánbůh zaznamenali. Jako ženu mě samozřejmě těší fakt, že první „teenage komedie“, v níž hlavní roli hrají dívky, nenásleduje rozverné německé sexuální taškařice typu Holky to chtěj taky, ale spíše dobrou tradici seriózního českého filmu pro mládež. Čili že neredukují proces dívčího dospívání toliko na „humornou“ honbu za ztrátou panenství – třebaže i tento motiv je v Pusinkách využit, humorného ovšem na něm není zhola nic - , ale snaží se proniknout hlouběji pod povrch duše dnešního člověka na prahu dospělosti. A to i za cenu toho, že očekávanou legraci z nevázanosti a bezstarostného užívání si čím dál častěji střídá nejistota, splín a obavy – ze života, který už po nich vztahuje ruce, zároveň však nenabízí ani jedné ze tří kamarádek příliš laskavé objetí.

Všechny tři přítelkyně ze střední školy zastupují tři odlišné typy osobnosti a každá si v sobě nese svůj raneček komplexů. Ty při jejich často opakovaných, leč neúspěšných pokusech překročit státní hranici směrem na Západ, začínají rychle vyplouvat na povrch. Rozdělení typů je celkem tradiční: Karolína je navenek suverénní svůdnice, která si svoje „skalpy“ s cynickou ledabylostí zapisuje do notýsku, Vendula je se svojí barokní postavou, nemajetnou matkou a zoufalou touhou konečně „odhodit věnec“ zdánlivě její opak. Ve skutečnosti je obě spojuje nepříliš kvalitní rodinné zázemí s nedostatkem zájmu, jen Karolínina rodina si může dovolit dceru více „uplácet“. Introvertní, křehká sportovkyně Iška je zase pod přílišným tlakem ze strany svého otce, jemuž se sbírá odvahu vzepřít. S ní však zároveň vstupuje do současného českého filmu téma uvědomování si a vyrovnávání se s odlišnou sexuální orientací, zpracované navíc s citlivostí i dostatečnou hloubkou. Jestli Pusinky přinášejí něco skutečně progresivního a svého, tak je to právě otevření tohoto tématu, dosud českým filmem přehlížené bezmála na úrovni tabu. Bylo už načase, aby se mu začala věnovat pozornost, ovšem ne jako laciné atrakci a senzaci, ale přirozené danosti, která může být pro svého nositele tíživým břemenem, s jehož existencí se však musí popasovat, má-li se jeho život ubírat někam dál – a možná i výš.

Ve světle Iščiných problémů se ty Karolíniny a Venduliny zdají být celkem standardní a odpovídající problémům mnoha jejich vrstevníků – obě děvčata tápou ve svém chtění a ambicích a zájem a podporu rodičů, která jim schází, si vynahrazují každá po svém. Karolína manipulací s příslušníky mužského pohlaví, ale i s Iškou, kterou stejně jako většinu chlapů v jejím okolí okouzlila. Svoji potřebu dokazovat si vlastní důležitosti ještě přiživuje neustálým hraním nejmenované populární počítačové hry, v níž hráč ovládá veškeré chování obyvatel luxusního virtuálního světa. Vendula si zase pomáhá překlenout své mindráky ze vzhledu i sociálních poměrů siláckým vystupováním a nasazováním masky světačky. Vzájemná chemie, panující mezi představitelkami, z nichž nejznámější je asi sestřička z Ordinace v růžové zahradě Sandra Nováková, také výrazně přispívá k soudržnosti příběhu. Režisérka i scenáristka jinak daly příležitost zatím ne příliš známým herečkám, čímž si připisují další plus za odvahu poněkud pozměnit oblíbenou praxi českých filmařů vsázet na jistotu obsazováním „provařených“ tváří, které zajistí návštěvnost.

Poučení „civilní“ tváří české nové vlny je na Pusinkách zjevné, stejně jako je patrné okouzlení poetikou filmů Saši Gedeona, který ostatně z novovlnných snímků do jisté míry vychází. Jako dějiště dívčí odyssey zvolili tvůrci okolí menšího průmyslového města a přilehlých vísek, kde mnohdy jakoby se zastavil čas. Ošuntělost a do očí bijící materiální nedostatek ještě prohlubuje autentičnost příběhů holčičí trojice. Škoda velmi rozpačitého začátku, kvůli němuž se film rozjíždí jen pomalu a tento handicap musí poměrně dlouho

dorovnávat. Neškodilo by také ještě trochu hlouběji sociálně-kriticky „říznout“ do zázemí všech tří hrdinek a ještě víc tak proniknout do psychologie tak trochu „ztracené generace“ dětí, vesměs poznamenaných překotnou dobou změn, hladu po hmotných statcích a relativizací hodnot. Generační výpověď, skrývající se v prázdninovém příběhu Pusinek, by se tak mohla stát ještě působivější. Ovšem i stávající tvar je důvodem, abychom si jména debutující režisérky Karin Babinské a zejména scénáristky Petry Ušelové zapamatovali. Z jejich všímavého a poctivého přístupu může do budoucna pro českou kinematografii vzejít něco ještě hodnotnějšího. Pokud si tento přístup ovšem dokáží obhájit a udržet.

Na závěr ještě douška: výrobce hry, kterou hraje Karolína, byl zároveň jedním ze sponzorů filmu. Nutno poznamenat, že tak účelně využitý product placement se v českých filmech jen tak nevidí. Autorky si tak mohou připsat další malý bod za vtipné propojení nutného a smysluplného.

Zdroj foto: Hollywood Classic Entertainment

Mezinárodní porota pro celovečerní film ve složení:

Iva Janžurová (Česká republika), herečka - předsedkyně poroty Bojidar Manov (Bulharsko), filmový kritik a novinář Alan Fountain (Velká Británie), mediální expert Danijel Hočevar (Slovinsko), producent Peter Dubecký (Slovensko), dramaturg, producent, publicista

rozhodla udělit hlavní statutární cenu festivalu ZLATÉHO LEDŇÁČKA v kategorii nejlepší celovečerní film filmu režisérky Karin Babinské PUSINKY

ODŮVODNĚNÍ VERDIKTU POROTY

Porota ocenila široké spektrum filmů a žánrů prezentovaných v Soutěži celovečerních filmů. Nebylo snadné srovnávat díla s natolik rozdílnými aspiracemi a rozpočty ani najít kritéria vhodná k jejich posouzení. Rozhodli jsme se ocenit dva filmy, a to ty, které jsme osobně nejsilněji procítili. Hlavní cenou - Zlatým ledňáčkem - jsme se rozhodli ocenit film Karin Babinské Pusinky. Považujeme tento film za vynikající debut, který pojednává o univerzálních tématech. Film nalezl originální formu, skrze níž dokázal zprostředkovat zkušenosti tří hlavních hrdinek způsobem, který je zároveň inteligentní a dokáže zaujmout široké publikum.