Babinet.cz  /  Magazín  /  Kultura  /  949. Básnik...

949. Básnik...

Peter Janský

Básnik...

Priek tomu, že hľadia z tieňa

iskra z nich - z očí - rozjasní

do hneda i do zelena

noc i deň.

Cesty sem, cesty tam.

I tak vravíš, hoc plníš sny:

prosím, už o mne nebásni!

Lež prečo nie, krásne žieňa?

Veď len hodné verša ospievam.

Ak oči mi dali slová iba,

vlasy tmavé k nim splietli rým,

už tvári len jedno chýba.

Tak - rád - ťa po líci pohladím.

A i tak hlasom netvojim

vravíš:

ja za to nestojím.

Opäť však len chvále pridám,

že len hodné chvály pochválim.

Ústa sladké ako hrozná

vravia "NIE" - veta bludná,

ak z ich vzdychu cítim oznam:

Ó bože, je to Láska.

Viem!

A veta už nie je kľudná:

prosím, básnik,

miluj!

Ľúb ma!

Ľúbim ťa...

A dnes už poznám,

že len hodné lásky milujem.

Vaše názory

Pro vložení komentáře se prosím nebo zaregistrujte.

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz