Osvojení si správných návyků pro udržení zdravého stavu srdce je velmi důležité, jelikož srdečně-cévní onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích. Prevence kardiovaskulárních onemocnění je tedy založena na celoživotním zdravém životním stylu.

 

Nebezpečí srdečního onemocnění spočívá zejména v tom, že příznaky nemusí být jasně patrné. Poradíme vám, jak pečovat o svoje srdce, abyste snížili riziko vzniku této civilizační choroby.

Jednou z civilizačních chorob, která ohrožuje stále větší procento populace, je srdeční onemocnění / Freepik

Konec se zlozvyky

V prvé řadě byste se měli zbavit všech svých zlozvyků, které vaše srdce ohrožují. Patří mezi ně nadměrná konzumace alkoholu, kouření, málo pohybu a přemíra stresu. Například cigaretový kouř zvyšuje riziko onemocnění srdce, riziko infarktu a vzniku krevních sraženin. Zvyšuje také krevní tlak a naopak snižuje hodnotu dobrého cholesterolu. Již rok po skončení kouření se vaše riziko infarktu sníží na poloviční hodnotu, než jaké bylo, když jste kouřili. Pokud jde o alkohol, nemusíte se mu úplně vyhýbat. V normě je vypít za den asi 30 gramů alkoholu u mužů a 20 gramů u žen. To představuje buď 2 deci vína, nebo 0,5 litru piva, či jednu sklenku destilátu.

 

Nesolte tolik

Dospělý člověk by měl zkonzumovat maximálně 5 gramů soli denně, u dětí je tato dávka omezena na 3 gramy za den. Zvýšený příjem soli totiž vede ke vzestupu krevního tlaku, který může mít za následek mozkovou mrtvici, srdeční selhání či infarkt myokardu. Řešením bohužel není používat mořskou či horskou sůl, ty totiž obsahují stejné množství sodíku jako sůl kuchyňská. „Srdci prospívá sůl obohacená o draslík. Ten přispívá k udržení normálního krevního tlaku a dále ke správnému fungování svalů a nervového systému. Pokud lidé sáhnou po soli obohacené o draslík, nemusí se bát ji používat jako náhradu za kuchyňskou sůl v teplé i studené kuchyni,“ říká Klara Minczinger ze společnosti Generica.

Změňte jídelníček

Pro zlepšení stavu vašeho srdce byste měli také změnit svůj jídelníček. Na vašem talíři by se mělo objevit méně smažených, pečených a grilovaných jídel, naopak upřednostnit byste měli pomalejší tepelnou přípravu pokrmů. Z masa se pokuste omezit červené i vepřové, které obsahují více tuků, a urychlují tak kornatění tepen. Místo dezertů dejte raději přednost čerstvému ovoci. To by se spolu se zeleninou mělo objevovat ve vašem každodenním příjmu pravidelně. Pokud jde o pečivo, vhodnější je rozhodně celozrnné. Obsahuje totiž takové sacharidy, které nás zasytí na delší dobu. V souvislosti se snahou omezit příjem soli byste také měli dávat přednost čerstvým jídlům před zmraženými a konzervovanými. Ta totiž obsahují příliš mnoho sodíku. K dochucování pokrmů používejte místo sáčkových koření raději čerstvé bylinky. U nich máte jistotu, že neobsahují přidanou sůl.

Dopřejte si dostatek vitamínů a minerálů

V rámci péče o srdce byste se měli zaměřit na doplňování dostatečného množství vitaminů a minerálů. Mnohé z nich totiž přispívají k normální činnosti svalů a nervové soustavy, napomáhají k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci krevních cév nebo přispívají k ochraně buněk před oxidativním stresem. Pokud tedy chcete tímto způsobem pomoci svému tělu, sáhněte po hořčíku, B-komplexu a vitaminech C a E. Hořčík naleznete například v sóji a špenátu. Hlavním zdrojem vitaminů skupiny B jsou kvasnice a luštěniny. Vitamin C nejlépe doplníte z šípku a pro dostatek vitaminu E sáhněte po pšeničných klíčcích nebo lněných, slunečnicových a sezamových semínkách.

Myslete na ryby

Pokud chcete aktivně předcházet riziku srdečních chorob, měly by se na vašem talíři nejméně dvakrát týdně objevovat tučné ryby. Ty totiž obsahují 3-omega mastné kyseliny, jejichž příjem přispívá k normální činnosti srdce. Jde o kyseliny známé pod zkratkami DHA a EPA, které si lidské tělo neumí samo vytvořit. „3-omega mastné kyseliny pomáhají udržet zdravý krevní tlak, zdravé srdce a kardiovaskulární systém. Ideální je kombinovat 3-omega mastné kyseliny s koenzymem Q10, neboť 3-omega mastné kyseliny podporují vstřebávání koenzymu,“ vysvětluje Eva Stanislavská ze společnosti Generica.

Se srdcem si spojujeme mnoho životních situací. Jen málo z nás však ví, jak naše srdce skutečně vypadá a funguje a co se stane, když mu začnou docházet síly. I srdce může onemocnět a přestat zvládat své každodenní úkoly. Jednou ze stále častějších nemocí, která se rozvine je srdeční selhání nebo infarkt.

A jaký je rozdíl mezi infarktem a srdečním selháním?

Srdeční selhání za infarkt se často zaměňuje. Jedná se však o odlišné onemocnění. V případě infarktu myokardu dojde k ucpání jedné z věnčitých tepen, které zásobují naše srdce krví, a postižená část srdečního svalu začne odumírat. Pacient pociťuje bolest na hrudníku a u srdce, která se rozšiřuje dále do těla, a měl by rychle vyhledat lékařskou pomoc.

Chronické srdeční selhání je onemocnění, při němž je srdce z nějakého důvodu zesláblé, a proto dlouhodobě nezvládá tělo zásobovat dostatečným množstvím krve, živin a kyslíku. Opakovaný nebo rozsáhlý infarkt v minulosti a onemocnění věnčitých cév jsou jedny z  nejčastějších příčin srdečního selhání.^[1]

 

zdroje: článek vznikl ve spolupráci s Evou Stanislavskou a Klarou Minczinger ze společnosti Generica

^[1] BHF website https://www.bhf.org.uk/heart-health/conditions/heart-failure.aspx. AHA website  http://www.heart.org/HEARTORG/Conditions/HeartFailure/UnderstandYourRiskforHeartFailure/Understand-Your-Risk-for-Heart-Failure_UCM_002046_Article.jsp#.WYMHQ41lJD8