Zelí se hodí do široké škály pokrmů, jako jsou polévky, dušené pokrmy, rolády, záviny, restovaná zelenina, ale i saláty a zdravé zeleninové svačinky (v syrovém stavu). Na první pohled je kysané zelí obyčejná potravina, ale ve skutečnosti má na lidský organismus přímo zázračné účinky. Je to důležitý zdroj vitamínů, pomáhá při hubnutí a má blahodárný vliv na trávení. Obsahuje látky podporující zdravý spánek a zbavují tělo únavy.

 

Kysané zelí připravovali Řekové už ve čtvrtém století před naším letopočtem. Bylo důležitým zdrojem vitamínu především v zimních měsících, kdy byl nedostatek čerstvé zeleniny na ovoce. Sudy kysaného zelí byly také důležitou součástí lodního nákladu při zámořských plavbách, kdy se námořníci chtěli vyhnout kurdějím.

Kysané zelí je elixír zdraví / Depositphotos.com

Kysané zelí díky bakteriím, které vznikají při kvašení, obsahuje mnohem více vitamínů, n ež zelí v syrovém stavu. Bohaté je především na vitamín C, B, K, E, provitamín A, kyselinu listovou, draslík, železo, vápník, zinek, selen, vlákninu, bílkoviny či aminokyseliny. Pro pokrytí denní dávky vitamínu C stačí zkonzumovat 200 gramů denně.

Zvlášť po vánočních svátcích je kysané zelí výbornou alternativou pro všechny, kteří chtějí shodit nějaké to kilo. Obsahuje totiž pouhých 17 kalorií ve sto gramech. Aktivuje také funkci trávícího sytému a podporuje množení bakterií produkujících kyselinu mléčnou, které urychlují trávení a odvádění škodlivých látek z těla.

Přečtěte si také: Nestárnoucí legenda chutná i po desetiletích. Babiččiny zelňáky

Kysané zelí neobsahuje žádný tuk. Má také hodně vlákniny, která tělo pročistí a vyplaví z něj jedovaté látky. Navíc zelí dobře zasytí, brání pocitu hladu a odbourává cholesterol. Proti zácpě se zase doporučuje vypít denně dvě a půl deci šťávy z kysaného zelí.

„Naše babičky připravovaly kysané zelí doma ve velkých keramických hrncích, takzvaných zelácích. Většinou mladé dívky si bosýma nohama stouply přímo do hrnce a přešlapováním nakrouhané zelí naměstnaly dovnitř. Přidávaly se pouze sůl a kmín,“ vysvětluje David Kladroba, pracovník závodu Slovácká Fruta.

zdroj: článek vznil ve spolupráci s Davidem Kladrobou ze závodu Slovácká Fruta

irozhlas.cz