Poruchy růstu, intelektu i chování, srdeční vady nebo deformity v obličeji. Fetální alkoholový syndrom je vrozené onemocnění, které ovlivňuje celý život dítěte. Prevence proti němu je extrémně jednoduchá a stoprocentně účinná. Syndrom se totiž rozvíjí u dětí, jejichž maminky v těhotenství pily alkohol, varuje nezisková organizace Loono.

 

„Nepít alkohol je normální. A v těhotenství to platí dvojnásob, jelikož v tomto období skutečně není bezpečné žádné množství alkoholu. Fetální alkoholový syndrom je nevyléčitelný, ale zároveň stoprocentně preventabilní. Stačí jediné – nepít v těhotenství alkoholické nápoje,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.

Každý rok se na světě s fetálním alkoholovým syndromem narodí více než 100 tisíc dětí / Freepik

Každý rok se na světě s fetálním alkoholovým syndromem narodí více než 100 tisíc dětí. V České republice je každoročně diagnostikován u 300 novorozenců, nicméně až 3 tisíce dětí přichází na svět s příznaky fetálního alkoholového spektra, což je skupina mírnějších onemocnění. Statistika je přitom alarmující: až třetina evropských žen přiznává, že v těhotenství pila alkohol.

Alkohol prochází placentou přímo do krevního oběhu dítěte. Jeho játra však nejsou dostatečně vyvinutá, a tak odbourává alkohol mnohem pomaleji než dospělý. Vývoj plodu může negativně ovlivnit i jedna jednorázová konzumace většího množství alkoholu, proto se těhotným ženám doporučuje úplná abstinence po celou dobu těhotenství.

„K plodu se dostane opravdu každá dávka alkoholu, placenta není bariéra. Alkohol ničí buňky v různých orgánech plodu, což vede k abnormálnímu vývoji, ovlivňuje vývoj nervových buněk v mozku a snižuje průtok krevními cévami placenty. To způsobuje nedostatečný přísun kyslíku a živin k vyvíjejícímu se dítěti. Mimo to se mohou toxické látky z alkoholu hromadit v mozku dítěte a způsobit další škody,“ říká Šédová.

Individuální riziko přitom nelze předvídat. Některé děti se i přes občasnou konzumaci alkoholu narodí zdravé, zatímco jiné mohou mít poruchy učení, chování nebo motoriky, které se projeví až ve školním věku. Děti s fetálním alkoholovým syndromem mají obvykle malou hlavu, jelikož dochází k předčasnému ukončení růstu mozku i celé hlavy, krátké oční štěrbiny, krátký nos, plochý střed obličeje, hladkou rýhu mezi nosem a horním rtem a tenký horní ret.

V rámci postižení centrální nervové soustavy se může u dětí projevit mírná až střední mentální retardace, snížené napětí a ochablost svalů, hyperaktivita, zhoršená krátkodobá paměť i poruchy chování a soustředění. Objevit se může ale celá řada vrozených vad a tělesných anomálií, jako jsou například deformace srdce nebo močových cest.

„Některé nastávající maminky možná slyšely radu, že jim může sklenka vína pomoci uvolnit děložní svalstvo a spustit porod. Toto tvrzení však nemá vědecké podložení. Naopak alkohol může mít nežádoucí účinky i v posledních týdnech a dnech těhotenství,“ varuje Šédová. Alkohol totiž může kontrakce potlačovat namísto jejich vyvolávání. Může rovněž ovlivnit srdeční frekvenci dítěte a zpomalit jeho pohyby.

Pokud by žena musela po požití alkoholu na porodní sál, například kvůli akutní sekci, může to komplikovat podání některých léků nebo anestézie. „Existuje mnoho jiných bezpečných metod, jak se před porodem uvolnit, například teplá koupel, masáž, dechová cvičení, bylinkový čaj nebo sex,“ radí Šédová.

 

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Kateřinou Šédovou, zakladatelkou neziskové organizace Loono