Pravidelný pohyb není jen o fyzické kondici, ale i o kvalitě života jako takové. Udržuje svaly, srdce, kosti i klouby ve formě, a co víc – významně snižuje riziko vážných onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak nebo některé druhy rakoviny. „Jednoduše řečeno, co používáme, to si uchovává svou funkci déle. To platí pro svaly, kosti, ale i mozek,“ říká Šlachta.

 

S věkem klesá motivace k pohybu. Statistiky mluví jasně – zatímco mladí dospělí ve věku 18–24 let splňují doporučení pro fyzickou aktivitu ve více než čtvrtině případů, u seniorů nad 65 let je toto číslo pouhých 7,4 %. Proč se s věkem pohyb vytrácí, jak ho vrátit do života a proč s ním ideálně nezačínat až na “stará kolena”, objasňuje fyziolog Radim Šlachta ze společnosti Elonga.

Radim Šlachta, fyziolog / foto se svolením společnosti Elonga

"Velmi významný je však vliv (téměř jakékoliv) pohybové aktivity i na psychiku a duševní zdraví. Pohyb stimuluje produkci látek, jako jsou endorfiny, dopamin nebo serotonin, které mají pozitivní vliv na náladu, kvalitu spánku i sebevědomí a snižuje riziko depresí,“ vysvětluje fyziolog a dodává: U seniorů navíc hraje velkou roli i sociální stránka – setkávání s přáteli při společných aktivitách může zabránit izolaci a pocitu osamění.

Ve spojitosti s pohybem často slýcháme populární motivační rčení „Nikdy není pozdě začít“, které je však od reality poměrně daleko. Čím později totiž s pravidelným pohybem začneme, tím větší úsilí nás to stojí a tím menší návratnost můžeme očekávat.  “Lidé, kteří byli aktivní už od mládí, mají mnohem větší šanci udržet si pohybový režim i ve stáří. Ti, kteří se sportem začínají až po šedesátce, to mají náročnější – ale rozhodně ne nemožné,“ říká Šlachta.

Data však ukazují, že právě u starších lidí množství pohybu výrazně klesá – jedním z důvodů je i strach z úrazu, únava nebo bolesti. „Organismus s věkem regeneruje pomaleji a fyzická námaha může být vnímána jako větší zátěž. Přidává se i biologický proces, kdy tělo přirozeně zpomaluje,“ vysvětluje fyziolog a dodává, že svou roli hrají v této oblasti i sociální faktory.

Nejde o výkony, ale o pravidelnost

Podle Šlachty je důležité začít pozvolna a vybrat si aktivity, které jsou nejen bezpečné, ale také zábavné. „Nejde o to podávat výkony jako ve dvaceti, ale spíš o pravidelnost a přiměřenou intenzitu. Pro seniory je ideální kombinace silových a aerobních aktivit – například chůze či jízda na kole doprovázená cvičením na udržení svalové síly.” 

Motivace přitom může přijít i od státu či zdravotních pojišťoven, které by mohly nabízet příspěvky na pohybové aktivity nebo pořádat osvětu. Podpora pohybu mezi seniory není jen otázkou solidarity, ale i ekonomiky. „Aktivní senioři méně zatěžují zdravotní systém a investice do prevence se rozhodně vyplatí. Stát by měl v této oblasti sehrát aktivnější roli a vytvářet podmínky, které podpoří aktivní životní styl ve všech fázích života,” říká fyziolog.

 

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s Radimem Šlachtou, fyziologem a spoluzakladatelem Elonga