Science Daily — Výzkumným pracovníkům Univerzity státu Minnesota se poprvé v historii podařilo přimět kmenové buňky z pupečníkové krve k diferenciaci na typ plicních buněk.

Kmenové buňky z pupečníkové krve se diferencují na typ plicních buněk, které se nazývají alveolární buňky II. typu. Účelem těchto buněk je sekrece povrchově aktivní látky, která umožňuje, aby plicní sklípky v plicích zůstaly otevřené, a tudíž aby do sklípků a ze sklípků mohl proudit vzduch. Tyto buňky rovněž pomáhají při obnově dýchacích cest po plicních zraněních.

Alveolární buňky II. typu se vyvíjejí v pozdější fázi vývoje plodu, což je důvodem, proč se některé nedonošené děti rodí s nedostatečně vyvinutými plícemi. Tyto buňky a plicní sklípky jako celek dozrávají a vyvíjejí se teprve v průběhu prvních několika let života dítěte.

Výzkumní pracovníci v současné době usilují o lepší popis buněk, za účelem jejich využitelnosti při výzkumu pro lepší pochopení vývoje a onemocnění plic. Tyto buňky mohou být rovněž užitečné jako způsob testování potenciálních nových léků.

„Je možné, že v budoucnosti budeme moci zkoumat pupečníkovou krev u novorozenců s onemocněním plic, např. trpících cystickou fibrózou, což nám umožní vést další výzkum s cílem porozumět tomu, jak se tyto nemoci vyvíjejí, a také s cílem vývoje lepších způsobů medikamentózní léčby,“ řekl David McKenna, M.D., odborný asistent pro laboratorní medicínu a patologii a vedoucí lékař Klinické laboratoře pro buněčnou terapii, Lékařské centrum Univerzity státu Minnesota, ve Fairview.

Za účelem diferencování plicních buněk z pupečníkové krve získal McKenna se svým týmem z pupečníkové krve nejprve buňku – vícerodového předchůdce TM (Multi-Lineage Progenitor CellTM; MLPCTM). Tato kmenová buňka, kterou jako první izolovala a popsala společnost BioE®, Inc., St. Paul, je předchůdcem buňky, jejíž kulturu lze kultivovat a diferencovat na různé typy tkáňových představitelů všech tří zárodečných rodů, endoderm, mezoderm a ektoderm.

V této řadě experimentů McKenna se svou skupinou vypěstoval buňku MLPC a diferencoval ji na plicní buňky, což je buněčný typ endodermu. Testováním buněk, které byly vypěstovány s využitím různých metod, dokázal výzkumný tým nalézt buňky, jež vykazují klíčové znaky přítomné u alveolárních buněk II. typu.

Výzkum financovala společnost BioE, Inc.

Poznámka: Článek je převzat ze zprávy, kterou vydala Univerzita státu Minnesota.