Vždycky je lepší řešit prevenci než samotné onemocnění. Navíc pokud jsou nemocné děti, nejenže o ně máme starost, ale také nám to může komplikovat pracovní povinnosti.

 

Co tedy můžeme udělat, abychom co nejvíce snížili pravděpodobnost, že se naše dítě nakazí? A podle čeho máme šanci rozeznat chřipku od anginy? Případně jak můžeme poznat, čím se mohlo dítě nakazit? Radí MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP.

MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP / se svolením OZP

Pojďme nejprve začít s prevencí. Co všechno coby rodič máme ve své moci, abychom minimalizovali u dítěte možnost, že se nakazí nějakou chorobou?

• Doplňujte „déčko“ - přes zimu je vitamínu D málo, protože se běžně vytváří v kůži díky slunečnímu záření. Ideální je v podobě kapiček (doplněný o vitamin K2 pro lepší vstřebávání).
• Dbejte na pestrou stravu - „Důležitý je dostatek zeleniny a ovoce, mléčných výrobků, luštěnin a celozrnných výrobků. Imunitu podporují kysané mléčné výrobky, protože podporují mikrobiom. Do jídelníčku zařazujte také ryby, ořechy a semínka jako zdroj omega-3 mastných kyselin,“ doporučuje MUDr. Jana Ježková.
• Choďte s dětmi ven a nechte je prospat - pohyb a pobyt venku prokrvuje dýchací cesty a sliznice očí a uší, čímž se zvyšuje jejich odolnost. Spánek je zásadní pro regeneraci.
• Naučte děti smrkat - smrkání pomáhá efektivně odstranit hlen a nečistoty z nosních dutin, což je důležité pro udržení průchodnosti dýchacích cest a prevenci infekcí.
• Vyplachujte nos – ideálně mořskou vodou či vincentkou.
• Otužujte je – nechte doma děti pár minut nahé (teplota cca 20 stupňů), příp. je otužujte ve vodě (začněte vlažnou žínkou a každý týden snižte teplotu cca o 1 stupeň). Až dítě zvládne teplotu žínky kolem 20 stupňů na celém těle, můžete přejít ke sprchování.

Jak rozpoznat chřipku od angíny?

Přestože dodržujeme všechna možná preventivní doporučení, každý někdy onemocní. Ostatně i tím si děti utužují imunitu. Pokud nejsme lékaři, je pro nás obtížné určit, jaká nemoc může dítě trápit. Navíc rozpoznání angíny od chřipky u dítěte může být náročné proto, že obě onemocnění mají podobné příznaky. Nicméně existují klíčové rozdíly, které mohou pomoci v diagnostice.

„Angína se může projevovat silnou bolestí v krku, která se obvykle zhoršuje při polykání. Typické jsou také zarudlé a zvětšené mandle, na nichž se mohou objevit bílé povlaky nebo čepy, což je typické pro bakteriální (hnisavou) angínu. U chřipky se nevyskytují. Horečka může dosahovat vysokých hodnot, až 40 °C, a je často spojena s celkovou slabostí a únavou. Běžné jsou také bolestivé uzliny v oblasti krku,“ popisuje příznaky anginy lékařka.

Pro chřipku je typický náhlý nástup. Příznaky se obvykle objevují rychle, často během několika hodin. Děti si často stěžují na celkovou bolestivost těla, mohou mít kašel, jenž je obvykle suchý a může být spojen s bolestí v krku, ale není tak intenzivní jako u angíny. Chřipkou mohou provázet i vysoké horečky, často i se zimnicí a pocením.

„Chřipka, nebo angína u dítěte? Může vám napovědět jeho celkový stav. Při chřipce bývá často více unavené a vyčerpané, zatímco u angíny může být celkový stav dítěte ovlivněn především bolestmi v krku. Nicméně pokud není dítěti dobře a máte obavy o zhoršení jeho stavu, vždy je lepší navštívit pediatra, aby určil diagnózu a nasadil vhodnou léčbu,“ doplňuje MUDr. Jana Ježková.

Další časté dětské nemoci a jejich příznaky

Není tajemstvím, že mnohé dětské nemoci mají podobné příznaky. Níže najdete pár z nich, které vám mohou pomoci rozpoznat, co vaše dítě trápí. Je to orientační, s diagnózou vám pomůže pediatr.

• Spalničky - horečka (+38,5 °C), rýma, kašel, zánět spojivek a červená vyrážka šířící se od hlavy dolů.

• Šestá nemoc (třídenní horečka) - vysoká horečka (až 40 °C) trvající 3–4 dny, následovaná vyrážkou na trupu a končetinách.

• Sedmá nemoc (syndrom ruka-noha-ústa) - dvoudenní horečka, bolest v krku, vyrážka na dlaních a chodidlech, afty v ústech.

• Pátá nemoc - zarudnutí tváře (motýlovitý vzhled), vyrážka na trupu a končetinách, může zahrnovat horečku a bolesti kloubů.

 

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Janou Ježkovou, vedoucí Asistenční služby OZP