S blížící se zimou se pomalu ujímá vlády temnota. Příroda se začíná ukládat ke spánku a i Slunce symbolicky odchází do podzemí. Toto období je spojováno s bohem Martem, s jeho ničivou silou. 24. října se ujímá vlády znamení Štíra, které je také spojeno s planetou Mars. V tento den se rovněž slaví svátek archanděla Rafaela, jehož jméno znamená ,,Bůh uzdravuje“. Tím nám tento anděl poskytuje možnost překonat krizi a ukazuje ,,světlo v temnotách“. Církev nám tak dala velmi spolehlivého průvodce temnotou.

 

31. října slaví svátek též svatý Wolfgang, který zemřel v roce 994 v Rakousku. V tento den prolézali lidé děrami v zemi a ve skalách, aby byli odolní proti nemocem. Ženy věřily, že budou plodnější, když se protáhnou nějakým těsným otvorem, například puklinou ve skále nebo rozsochou stromu. Tento zvyk pochází zřejmě již z pohanských dob. Vzpomeňme si kupříkladu na úzké skalní vchody do starodávných svatyní.

foto / Pixabay

Následují svátky, které jsou spojeny se vzpomínkou na zemřelé, tedy známé „Dušičky“. Od pradávna se věřilo, že v tuto dobu se duše zemřelých vracejí z očistce zpět na zem a berou na sebe i podoby ropuch, čarodějnic či bludiček.

Na Dušičky se v křesťanských zemích zdobí hroby květinami. Jsme tak zvyklí projevovat úctu svým předkům, ale existuje i názor, že květiny odebírají zbytkovou energii zesnulých a tím jim zabraňují vstupovat na tento svět. Kdo ví, možná naši předci věděli více než my, a tak úctu ke svým předkům spojili i s praktickou ochranou.

V Alsasku v tuto dobu zvonily všechny zvony a zaháněly tak duchy. V Tyrolsku se věřilo, že na svátek zemřelých se nesmí zabít žádná ropucha ani jiná žába, protože se v ní může ukrývat „dušička“. Seveřané zase věřili, že v tuto dobu duše zemřelých přicházejí z podsvětí na zem, aby škodily lidem a zvířatům. Aby duše usmířili, kladli na hroby jídlo a světla.

Zvláštní je, že i v dalekém Bhútánu v tuto dobu vzpomínají na mrtvé. Nejstarší syn rodiny se odebere do Bodh Gaye, aby tam vhodil popel předků do řeky. K řece přicházejí bíle odění lidé s oholenou lebkou. Obětují se též rýžové koláče, aby byly duše zemřelých osvobozeny od své karmy.

V anglicky mluvících zemích se v předvečer 1. listopadu slaví nám všem známý „Halloween“. ,,Hallow“ znamená ,,světit“. Původně se mělo jednat o svátek, při němž druidové děkovali za úrodu, ale v dnešní době lidé spíše věří, že v tuto noc přilétají duchové, démoni a čarodějnice. Proto se lidé shromažďovali kolem ohňů, které je měly chránit před duchy a démony. Právě z tohoto důvodu zavedla církev svátek Všech svatých a Dušičky.

Ještě na přelomu století pekli v Bavorsku pečivo zvané ,,dušičkové copy“. Ty dostávaly děti od kmotrů. Pekl se také dušičkový chléb a dušičkové koláče. Toto pečivo je podlouhlého tvaru a má prý znázorňovat duše. V pozdním středověku se na hroby jako kultovní pokrmy kladly chléb, víno a boby. V tento den se také vařila ,,dušičková kaše“ z bobů a hrachu.

Boby se symbolicky používaly proto, že mají prakticky neomezenou schopnost klíčit - a byly tak symbolem nesmrtelnosti a znovuzrození. Nachází se dokonce v hrobech starověkého Egypta. Římané a Řekové spojovali boby s mrtvými a s duchy. Proto je používali jako obětinu pro mrtvé a ochranu proti zlým duchům.

V Mexiku se slaví od 31. října do 2. listopadu známý svátek ,,Den mrtvých“. V této zemi patří mezi nejoblíbenější svátky a lidé ho zde vnímají jako setkání živých se zesnulými. Na hřbitovech se hroby dětí zdobí bílými květy, hroby dospělých červenými. Celé rodiny sem přicházejí strávit téměř celou noc. Jedí, pijí a zpívají na počest svých nebožtíků a věří, že se s nimi viděli a popovídali si s nimi. Jedná se o zajímavé spojení křesťanských a původních, především aztéckých tradic.

6. listopadu pak slaví svátek svatý Leonard, patron vězňů a nemocných. Jeho atributy jsou železný řetěz a kůň, což připomíná atributy pohanského boha Donara. Nápadná je i podoba jmen Leonard - Donar. Venkované 6. listopadu brzy ráno objížděli kostely zasvěcené Leonardovi a přinášeli jako votivní dary železné nebo voskové figurky zvířat, zřejmě jako náhradu za dávné zvířecí oběti.

Jak je vidět, pradávná náboženství se překrývají s novodobými zvyky a je jen na nás, co si vybereme. Důležitá je však víra, že temnotu vždy překonáme - a přijde znovu světlo...

napsal Petr Matura

zdroj: Wikipedia, I.Karrer: Zvěrokruh a lidový rok, internet