Podzim a zima přináší nejen krásné zážitky, ale také výzvy týkající se fungování našeho imunitního systému. Přirozené snížení venkovních teplot, nedostatek slunečních paprsků a výskyt sezónních mikroorganismů představují pro lidské tělo velkou zátěž, což může být spojené se zvýšeným rizikem vzniku některých infekčních respiračních onemocnění. Na co je důležité se zaměřit a jak lze podporovat správné fungování našeho imunitního systému? To radí odborná konzultantka lékárny, PharmDr. Ivana Lánová.

Konec roku pro všechny obvykle bývá velmi hektickým obdobím, a to jak v pracovním, tak i v osobním životě. Už samotná adaptace na rapidní změny teploty a jejich střídání při přechodu z venku do místností je pro organismus poměrně náročná. V chladných dnech se lidé často potýkají zejména s infekčními respiračními nemocemi. Třeba chřipkou. Státní zdravotní ústav uvádí, že během minulé zimy dokonce na komplikace spojené s chřipkou zemřelo 112 lidí [1]. Proto je třeba zamyslet se nad možnou prevencí takových onemocnění a co nejvíce podpořit správné fungování našeho imunitního systému. „Imunitní systém je z hlediska infekcí v ohrožení hlavně během chladných měsíců. Nejsou to ale jen infekce, co imunitu mohou oslabovat. Neblaze se na fungování imunity zpravidla podepisují například také dehydratace, podvýživa, chronický stres nebo chronická onemocnění, jako je např. cukrovka. Přirozené funkce imunity rovněž zpravidla oslabují s přibývajícím věkem, proto starší lidé bývají náchylnější k nemocem. Také malé děti, u kterých naopak ještě není plně vyvinutý imunitní systém, mohou být častěji nemocné,“ říká PharmDr. Ivana Lánová.

foto / Freepik

Pestrá strava jako základ správného fungování imunity

Nejen v zimě je důležité pamatovat na zdravou a pestrou stravu. Přestože máme potřebu si občas dopřát něco výjimečného a často nezdravého, rozhodně by se to nemělo přehánět. Dostatečně pestrá a vyvážená strava obsahuje vitaminy a minerální látky, které řadíme mezi klíčové pro podporu normálních funkcí imunity. „Pro podporu normálního fungování imunitního systému je dobré do jídelníčku zařadit potraviny s obsahem vitaminů D, C, A, E a B. Vitamin D obsahují tučné ryby a vaječný žloutek. Vitamin C zase můžete najít v zelenině a ovoci, stejně jako vitamin A. Ten se ale nachází i v mléčných výrobcích nebo játrech. Zdrojem vitaminu E jsou pšeničné klíčky, ořechy, máslo, sója nebo rostlinné oleje. Společně s vitaminem C se jedná o významný antioxidant. Vitaminy skupiny B naleznete v sýrech, masu, kvasnicích, ořechách nebo luštěninách,“ radí Lánová.

Kromě vitaminů obsahuje strava i důležité minerální látky, které se na přirozených imunitních pochodech také podílejí. „Zcela zásadní je pro imunitu zinek, protože je považovaný za klíč pro aktivaci imunitních buněk. Dalším je selen, u nějž se dovozuje jeho důležitost pro vznik imunitních protilátek a ochranu nejen imunitních buněk před oxidativním stresem,“ říká Lánová. Fungování imunitní systému je spojováno i s dalšími stopovými prvky, jako jsou železo nebo měď.

Za důležitou součást imunitního systému je považovaný taktéž střevní mikrobiom. „Zdraví prospěšné a přirozené střevní bakterie interagují s naší imunitou, a proto nás střevní mikrobiom chrání například před rozvojem některých poruch imunity včetně autoimunitních onemocnění,“ vysvětluje Lánová. Zdrojem probiotických bakterií jsou fermentované výrobky, jako jogurty, kefíry nebo fermentovaná zelenina. Probiotické bakterie je dobré podpořit stravou bohatou na vlákninu.

Spánek a aktivní životní styl

Kvalitní spánek je alfou a omegou správně fungujícího imunitního systému. „Během spánku totiž probíhá celá řada regeneračních procesů. Kromě toho dostatečný spánek pozitivně ovlivňuje náladu a úroveň chronického stresu. Chronický stres totiž imunitu naopak prokazatelně oslabuje,“ vysvětluje Lánová.

V naší každodenní rutině by také neměla chybět procházka. O pohybu na čerstvém vzduchu se soudí, že pomáhá trávení a také se považuje za celkově podpůrný pro duševní a fyzické zdraví. „Sport obvykle přispívá k udržení zdravé tělesné hmotnosti a podporuje budování svalové hmoty. Pro svalový růst jsou základní živinou bílkoviny, bez kterých zároveň nemohou probíhat ani přirozené imunitní procesy,“ tvrdí Lánová. Během zimy je lidské tělo náchylné k prochladnutí, proto je při venkovních pohybových aktivitách naprosto zásadní dbát na volbu správného oblečení.

Za skvělou aktivitu podporující imunitní systém a zdraví celého organismu je často označováno otužování[2]. Mezi to řadíme také saunování a již zmiňovaný čas trávený na čerstvém vzduchu. Za nejvíce účinný se považuje pobyt v ledové vodě. Ne každý však takto razantní otužování dokáže provozovat. I prosté ochlazování vzduchem ve formě pootevřeného okna v zimě při spánku může mít blahodárné účinky. Otužování je spojováno s prevencí závažných onemocnění, podporou kardiovaskulárního systému, srdeční činnosti, látkovou výměnou a odbouráváním přebytečných tuků. Ne pro každého je však otužování vhodné. Otužování by se rozhodně měli vyhýbat lidé, které trápí onemocnění kardiovaskulárního systému, pacienti s onemocněním močových cest a ledvin, chladovou alergií nebo pacienti s neurologickým onemocněním, jako je např. epilepsie, dále se určitě také nedoporučuje těhotným ženám nebo osobám, které prodělaly cévní mozkovou příhodu.

Dary přírody na podporu správných funkcí imunity

Imunitní systém můžeme podpořit i některými léčivými rostlinami. Dobrým příkladem jsou rostliny rodu echinacea. „Přispívají k přirozené obranyschopnosti a konkrétně třapatkovka nachová také podporuje normální funkce dýchacích cest. Nejvyšší koncentrace účinných látek je v kořenech těchto rostlin. Za optimální dobu užívání je označováno 7–10 dní od vypuknutí prvních příznaků. Nedoporučuje se naopak při autoimunitních nebo alergických onemocněních. Další rostliny, kterým se přisuzuje pozitivní vliv na imunitu, jsou rakytník řešetlákový, ženšen pravý nebo plody růže šípkové – šípky,“ radí Lánová. V kuchyni nalezneme například cibuli a česnek, které obsahují silici allicin a důležité vitaminy. Říká se, že jsou to přírodní antibiotika. Dalšími látkami, o nichž se soudí, že mají příznivý účinek na imunitní systém, jsou například včelí propolis nebo betaglukany. Ty lze nalézt v hlívě ústřičné, reishi, kvasnicích nebo mořských řasách.

V případě, že nepřijímáme dostatek vitaminů a minerálních látek ze stravy, můžeme si dočasně pomoci jejich dodáním pomocí doplňků stravy. Ty obsahují tyto látky v koncentrované podobě, a to buď jednotlivě, nebo ve formě multivitaminů, případně i v kombinaci s minerály. Nicméně, pestrá a vyvážená strava spolu se zdravým životním stylem jsou vždy základem, který trvale nahradit nelze.

Zdroje:

[1] https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3583942-chripkova-sezona-byla-letos-intenzivnejsi-a-zacala-drive-nemoci-podlehlo-112-lidi

[2] https://www.albixon.cz/clanky/cesi-a-otuzovani/