Lze se dívat na porno aféru studentky VŠ - a přitom nezavírat oči nebo nesoudit?

Prý se nám na tomto světě věci nedějí náhodně…

Někdy jezdím za prací do Plzně. Předminulý pátek jsem na zpáteční cestě ve vlaku potkal ex-kolegu s jeho přítelkyní. Sympatický pár. Řeč přišla i na aféru z plzeňské, Západočeské univerzity, však asi víte - studentka vystavila své nahé tělo na webu…

„Sviňárna“, pronesl jsem spontánně, když jsem se dozvěděl, že celou akci spustily její studentské kolegyně. Souhlasil jsem s partnerkou ex-kolegy, že pokud by mladé porno star hrozilo vyloučení, je to důvod k petici. Pak jsem na tu věc zapomněl.

Jenže za pár dní na mne ta věc vykoukla k okna Skype: šéfredaktorka gitY mi dávala tip na komentář. Inu, vzpomínka na diskusi v kupé se vrátila.

Uvědomil jsem si, že hlavním tématem nebyla (pornografická) akce, nýbrž (udavačská) reakce. Názor na věc samu jsme měli každý a každá jiný (mne například udivila naivita dívky, která, studujíc sociální práci, neodhadla, jaké důsledky může virtuální prodej jejího těla mít). Nicméně v tom, že mediální lynč nemohl vzniknout z čistých úmyslů, jsme se shodli. Udělal jsem si tedy pár poznámek pro komentář…

Na druhý den jsem strávil pár hodin s mužem, s nímž se už roky přátelím a jenž – no teda! – učí v Plzni na univerzitě. Když jsme splnili pracovní povinnosti, vydali jsme se do sauny. Kamarád - filozof na mé přání komentoval i plzeňskou kauzu, celkem prozaicky: „Za tím je nejspíš závist“.

Pointu ale obstarala žena. Mladá a sympatická. Objevila se v sauně. Smíšené. Sama. A nahá. Chovala se nenuceně, sebejistě, skoro věcně. V jedné chvíli tam s ní včetně mne bylo osm chlápků. Pasoval jsem ji v duchu na advokátku plzeňské studentky. Jakkoli byla vystavena očím mnoha mužů, nestala se věcí, aspoň v mých očích ne.

Jedna i druhá může být exhibicionistka. Možná. Nevím. Vím jen, že žádnou z nich nechci soudit. Víc než aktérky mne zajímají soudci a soudkyně...

Studentky VŠ si u nás přivydělávají i tak, že přímo či nepřímo prodávají svoje tělo. Nemusí nám to být sympatické, avšak nejde o náhodu, jen o dosud tabuizovaný produkt naší společnosti.

Na světě se prostě dějí i takové věci…

Autor Martin Jára je redaktorem gitY