ROZHODNUTÍ

Otevřít dveře za zrdcadlem,

stisknout tu kliku a prejít práh.

Hodiny odbijí svůj čas a stojí.

Zas šeptá nikdo kdo se bojí.

Já nechci slyšet jeho strach

a toužím udělat ten krok...

pak každý tisícátý rok

se všechny staré jizvy zhojí.

Ten co měl strach už není,

jen jeho výkřik zní mi v uších.

Propálil díry v našich duších a

zní,ale jen před zrcadlem.

Kdo teď překročí práh v tom světě

kde jsou už dveře otevřené?

Tím krokem ztratíš všechno cenné

a čas tam vzadu za kyvadlem

je možná to pravé štěstí.

Jen dírou v duši po výkřiku

pronikne síla a ta svou pěstí

rozbije vše na malé střepy...

pak uslyšíš divné klepy,

že koik co začal náhle růst

už jeeí z tvojich vlastních úst.