V dnešní době jsme si v našich obchodech zvykli na přítomnost cizokrajného ovoce. Často však neznáme ani jeho chuť, natož léčivé vlastnosti nebo symboliku. Takovým zajímavým ovocem je i granátové jablko (Punica granatum).

 

Toto ovoce pochází z oblasti Středního východu, konkrétně z území dnešního Íránu a severní Indie. Jeho pěstování se datuje přibližně do roku 3000 př. n. l. V průběhu staletí se rozšířilo do celého Středomoří a dalších oblastí s vhodným klimatem, jako je jižní Evropa, severní Afrika a později Latinská Amerika.

foto / Freepik

Granátové jablko bylo ceněno už ve starověkých civilizacích, například v Mezopotámii, Egyptě či Řecku. Ve starověkém Egyptě bylo považováno za symbol plodnosti a věčného života a dokonce bylo nalezeno v hrobkách faraonů. V Řecku a Římě bylo zase spojováno s mytologií a božstvy, například s bohyní Persefonou.

Granátové jablko je bohaté na silné antioxidanty[1], zejména polyfenoly, jako jsou punikalaginy a kyselina ellagová. Obsahuje také vitaminy C a K, vlákninu a kyselinu listovou. V léčitelství je granátové jablko ceněno pro své protizánětlivé a antioxidační účinky, které mohou přispět ke snížení rizika srdečních onemocnění, snížení krevního tlaku a zlepšení zdraví cév. Má pozitivní vliv na imunitní systém, podporuje trávení a je používáno jako prevence proti rakovině, zejména proti rakovině prostaty a prsu. Granátové jablko také pomáhá při hojení zánětů v ústech a dásních.

Zajímavé také je, že granátové jablko se konzumuje především kvůli svým šťavnatým semínkům, která jsou obklopena tenkou dužinou. Jí se pouze semínka a okolní dužina, zatímco tvrdé části, jako je slupka a bílá membrána uvnitř, nejsou jedlé.

Jak už bylo řečeno výše, granátové jablko má v historii a různých kulturách bohatou symboliku spojenou s mystikou, zdravím a přechodem mezi životem a smrtí. Jeho význam se objevuje ve starověkých mýtech, náboženstvích i rituálech, kde vystupuje jako symbol plodnosti, lásky, smrti a vzkříšení.

V mýtu o Kybelé a Attisovi je granátové jablko spojeno s životem a smrtí. Z krve vykleštěného androgyna Agdistise vyroste tato rostlina, čímž se stává symbolem plodnosti a nového života. Tento mýtus představuje jeden z nejstarších archetypů vzkříšení. Granátové jablko je symbolem dualit: smrt vs. život, pád vs. hojnost, krev vs. plodnost.

Granátové jablko má také kosmologický význam. Jeho kulatý tvar symbolizuje celistvost světa a jeho velké množství semen představuje jednotu a bratrství. V některých tradicích, jako v kabalistické nauce, je spojováno s Tórou a jejími přikázáními. Tento koncept kosmické jednoty se projevuje i v jeho stavbě – semena ukrytá pod skořápkou připomínají lidskou existenci, kde vnější svět je oddělený od vnitřní pravdy, což rezonuje s islámskou naukou o „kůře a srdci“ (El-Qishr wa'l-Lobb).

Granátové jablko se stává symbolem přechodu mezi životem a smrtí v příběhu Persefony, jež po konzumaci granátového jablka musela zůstat část roku v podsvětí. Toto ovoce ztělesňuje liminalitu, což je koncept spojený s přechodovými rituály, jako je iniciační proces, kde zasvěcenec přechází do nového stavu existence. V mysteriích Eleusis bylo granátové jablko zakázáno jíst právě kvůli jeho spojení s podsvětím a smrtí. Šťáva z granátového jablka, svým rubínově červeným odstínem připomínající krev, evokuje hranici mezi životem a smrtí, zdravím a násilím. V mnoha kulturách byla krev považována za svatou a její prolévání, například při lovu, bylo vnímáno jako tabu.

napsal Petr Matura

Zdroje:

[1] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29448088/

axismundi.blog, therapeutesmagazine.com, diastyl.cz, celostnimedicina.cz, cs.wikipedia.org