Podzim je sezónou nachlazení a zvýšené únavy. Organismus si zvyká na chladnější počasí a zkracující se dny. Právě v tomto období však příroda nabízí pomocnou ruku ve formě plodů bohatých na vitamín C[1] a další prospěšné látky, které posilují imunitní systém a pomáhají se s nástupem studených měsíců vyrovnat.

 

Rakytník

Pořádnou dávku vitamínu C v sobě skrývají oranžové bobule rakytníku. Jediný plod pokryje celou doporučenou denní dávku tohoto vitamínu. Kromě toho obsahuje vitamíny A, B, D nebo E a mnoho dalších zdraví prospěšných látek. Z vymačkané šťávy z bobulí se dá vyrobit sirup nebo olej, celé plody lze zavařit nebo z nich vyrobit marmeládu. Kromě bobulí se dají z rakytníku použít také listy, jež se nasuší a zužitkují na přípravu čaje proti nachlazení a rýmě. Používá se také na zlepšení zdravotního stavu po prodělání těžkých onemocnění a infekcí. Kromě podpory imunitního systému má rakytník využití také v kosmetice, protože obsahuje látky prospívající zdraví pokožky. V historii se prý bobule rakytníku přidávaly do koňského krmiva, aby měla zvířata lesklou srst.

Šípková marmeláda / Shutterstock

Jeřáb ptačí

K neprávem opomíjeným podzimním plodům se řadí jeřabiny. Traduje se o nich, že jsou pro člověka jedovaté. Čerstvě natrhané jeřabiny sice mohou dráždit trávicí soustavu nebo způsobovat bolest hlavy, ale stačí je usušit nebo povařit a jsou naprosto zdraví nezávadné. Zpracovávají se do sirupu, marmelády nebo kompotu. Podobně jako rakytník obsahují i jeřabiny velké množství vitamínu C. Jsou v nich také antioxidanty a působí tak preventivně proti zánětům. „Lihová tinktura a gemmoterapeutikum z pupenů ptačího jeřábu jsou hodně využívané v gynekologii. Pomáhají při řešení různých poruch jako je narušený hormonální cyklus, zlepšení zdravotního stavu v klimakteriu a při poruchách plodnosti,“ vysvětluje bylinkářka Jarmila Podhorná.

Černý jeřáb

Je známý též pod názvem arónie a je častou ozdobou podzimních zahrad díky svým sytě červeně zbarveným listům. Jeřáb černý obsahuje antioxidanty a řadu minerálů, například železo, hořčík, draslík nebo měď. Dá se využít jako náhradní sladidlo bez obsahu cukru. „Kromě pozitivních účinků plodů je zdraví prospěšné i gemmoterapeutikum z pupenů. Je to jeden z nejlepších prostředků ke zlepšení činnosti štítné žlázy, také podporuje činnost srdce a pomáhá udržovat cévy v optimální činnosti,“ dodává bylinkářka Jarmila Podhorná.

Kaštany jedlé

Lesklé hnědé kaštany jsou jedním ze symbolů podzimu a zejména děti milují jejich sbírání na vyrábění postaviček. Přestože hezky vypadají, na jídlo se tento typ kaštanů příliš nehodí. Zato pečené kaštany jedlé jsou oblíbenou pochoutkou. Kromě toho, že výborně chutnají, obsahují také zdraví prospěšné látky. Například tanin, což je přírodní antioxidant, a dále řadu vitamínů a minerálů. Jedlé kaštany mají blahodárný vliv na trávicí soustavu a jsou vhodnou potravinou při hubnutí, protože jsou výživné, ale obsahují jen málo kalorií.

Šípky

Plody růže šípkové lidé na podzim sbírají na čaj pomáhající při nachlazení nebo chřipce. Šípky se nejčastěji suší, ale dají se také zavařovat či z nich lze vyrobit marmeládu nebo sirup. Stejně jako další podzimní plody obsahují velké množství vitamínu C a antioxidanty. Šípky napomáhají správnému fungování trávicí soustavy a doporučují se proti zácpě. Vhodné jsou rovněž pro redukci váhy, protože látky v nich obsažené zlepšují odbourávání glukózy v krvi a brání ukládání tuku v tkáních.

Pokud jej budete sbírat na výbornou šípkovou marmeládu, pak je ideální vyrazit až po prvních mrazících. V tu chvíli totiž teprve parádně zesládnou.

Ingredience na marmeládu

• 1 kg šípků
• 300 gramů cukru
• Kyselina citronová

S šípky je to věda. Uvnitř, v dužině, se totiž nacházejí drobné háčky. Kdyby se nám takový háček zapíchl do úst nebo jazyka, tak je to značně nepříjemné. Naše babičky říkávaly, že je zapotřebí každý šípek zvlášť „vykuchat“, to je ale značně náročné a připravíme se tím o velkou část hmoty, sekterou bychom jinak pracovali.

Šípky vložíme do hrnce a necháme je podusit do změknutí. Poté přidáme cukr a lžičku kyseliny citrónové. Vše následně přepasírujeme pomocí velmi hustého cedníku. To co nám zbyde, pak jednoduše důkladně rozmixujeme ponorným mixérem.Pektin ani želírovací cukr není nutný. Horkou marmeládu plňte do čistě vymytých sklenic a stavte dnem vzhůru.

Marmeláda z hložinek

Hloh je krásný keř s drobnými lístky, na kterém nyní dozrávají drobné válcovité bobulky – hložinky. I z nich je možné uvážit opravdu luxusní marmeládu. Ovšem, vzhledem k tomu, že se v každé hložince nachází drobná pecička, tak jich budete na přípravu marmelády potřebovat opravdu hodně.

• 3 kg hložine
• 0.5 kg cukru
• Kyselina citronová

Hložinky vložte do hrnce a trochu je podlijte vodou. Z těchto plodů se jí totiž mnoho nevypotí, pálily by se. Poté je rozduste.

Jakmile budou hložinky rozdušené, tak je vložte do cedníku a přepasírujte. Pecičky můžete vyhodit. Přepasírované hložinky opět vložte do hrnce, vraťte na sporák a na mírném plameni za stálého míchání přisypávejte cukr a opět také 2 – 3 lžičky kyseliny citronové. Poté ještě přejeďte ponorným mixérem. Horkou marmeládu plňte do čistě vymytých sklenic a stavte dnem vzhůru.

 

napsala Zuzana Zelenková

 

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s bylinkářkou Jarmilou Podhornou, byliny-nadeje.cz

[1] https://www.nzip.cz/clanek/1142-vitamin-c-kyselina-askorbova