Podzim je naprosto ideální pro výsadbu živých plotů. My se dnes podíváme na to, které keře je vhodné použít, pokud chcete mít živý plot jedlý či úplně netradiční. Protože nejen túje udělají krásnou stěnu pro oko i úkryt pro drobné zvířectvo.

 

Muchovník

Keře muchovníku jsou opravdu krásné. Určitě každého zaujmou hned na první pohled. Kromě toho nás obohatí velkým množstvím úžasných a zdravých plodů. Tyto bobule jsou plné vitamínů a minerálních látek, sbírat je budete moci od poloviny června.

Muchovník dorůstá do výšky 5 až 7 metrů. Určitě tedy bude nutné keře zastřihovat a dobře se o ně starat. Muchovník je navíc ideální i z toho důvodu, že velmi dobře snáší právě stříhání.

Už na jaře vás zaujmou listy muchovníku, budou totiž fialovo hnědé, v létě se zbarví do tmavě zelené a na podzim budou v různých odstínech oranžové, bordó a žluté.

V minulosti bychom muchovník našli ve šlechtických zahradách. Plody se často sušily, zavařovaly, ale lidé z nich dělali také lektvar či likér. Určitě se však hodí také do marmelád. Listy jsou zase ideální do čajových směsí. Bobulky navíc obsahují velké množství vitamínů C a B12. Mají mít dokonce protirakovinné účinky.

foto / Pixabay, Unsplash

Plstnatá višeň

Krásná a výborná je také plstnatá višeň. Ta kvete na jaře krásnými bílými květy. Plody existují v červené a bílé variantě. Taxonomicky má však blíž ke slivoni, než k višni. Plstnaté višně jsou výborné do džemů a šťáv.

V Asii a Americe se tyto keře používaly dokonce do větrolamů. Plstnatá višeň se dorůstá dvou metru výšky a dvou metrů šířky. Při sázení je tedy zapotřebí na to myslet.

Bobkovišeň

Bobkovišeň má jednu velkou výhodu, jedná se o stálezelenou rostlinu, v zimě tedy neopadává. Bobkovišeň je příbuzná střemchám a také slivoním.

Jedná se o mrazuvzdorný keř. Dobře se doplňuje s cesmínou, rododendronem, či dalšími barevně proměnlivými keři. Ovšem pozor, tyto plody se rozhodně nejí. Dříve se z nich sice vyráběla léčivá tinktura, užívala se po kapkách, avšak předávkování končilo smrtí. Toxická je celá rostlina.

Množit ji lze semeny, či řízkováním. Řízkování je pro množení používáné více. Řízky by měly být dlouhé asi 10 centimetrů a měly by mít alespoň tři listy. Ideální doba přípravy řízků je konec léta.

 

napsala Zuzana Zelenková

Zdroje: zivyplot.cz, archiv redakce, Obi.cz