Zahrada nám posílá poslední ovoce a zeleninu na rozloučenou. Sezóna pomalu končí, ale najde se příležitost i pro nové začátky. Právě teď je totiž nejlepší čas pro vysazení ovocných a okrasných dřevin a založení nové skalky.

 

Jak dlouho ještě vydrží jasné dny, ve kterých vyniknou všechny odstíny barevných listů? Zvedněte se na chvíli od záhonů a pozorujte vlaštovky. Ještě krouží po okolí? To bychom si ještě mohli užít poslední záblesky babího léta. Už nadobro odletěly na dovolenou do teplých krajů? V takovém případě se vyzbrojíme teplým oblečením a hurá do práce, než nám zkřehnou prsty.

foto / Freepik

Zelenina a bylinky 

• Milá rajčátka, papriky a okurky, už opravdu končíme! Když nám ještě v říjnu zbyde na záhonech pár posledních teplomilných opozdilců, už nespoléháme na přízeň počasí a hned sklízíme. Dozrají doma v teple v bedničce.
• Pokud se mezi nezralými rajčaty najde pár vzpurníků, kteří ne a ne dozrát ani v teplu domova, musíme se s nimi rozloučit. Rozhodně rajčata nekonzumujeme nezralá! Obsahují solanin, rostlinný jed. Takže při skladování nezralíků pozor na děti a domácí zvířátka.
• Solanin se ničí varem, řešením pro větší nedozrálou úrodu proto mohou být sklenice zavařených zelených rajčátek. V zimě se budou hodit, mňam!
• Mezi choulostivky patří také celer. Nesmí namrznout, proto bulvy opatrně vyryjeme, zkrátíme kořínky na 2 až 4 centimetry a olámeme listy až na ty nejmenší, aby bulvy nevadly.
• Kořenovou zeleninu uchovávali naši mazaní předci po celou zimu v bednách s pískem. Celer, petržel nebo mrkev jednoduše zapíchneme do písku, aby ven koukala jen hlava s lístky, stejně jako roste na záhonu. Bednička by měla být v chladu a temnu, ideálně ve sklepě. Vyzkoušejte to, zelenina nehnije a udrží si sladkou plnou chuť.
• Krátkodobé mrazíky vydrží endivie, pekingské zelí a kapusta.
• Až do jara můžeme na záhonech ponechat otužilce: růžičkovou kapustu, kořenovou petržel, zimní pórek, špenát, černý kořen a pastinák. Ve velkých holomrazech je ale pro jistotu zakryjeme netkanou textilií.
• Ještě na začátku listopadu můžeme vysazovat zimní cibuli, česnek a jarní zelí. Vydrží i tuhou zimu a na křehké zelenince si pochutnáme hned na začátku jara.
• V říjnu je poslední šance k vyrýpnutí trsu bylinek, které přesadíme do květináče a necháme na pár adaptačních dnů v chladu. Potom přesuneme do tepla domova a užíváme si voňavého zeleného koření po celou zimu. Doma se bude dařit především nenáročné pažitce, petrželce, mátě, ale i majoránce, estragonu, šalvěji a tymiánu.
• Z bylinek na záhonu vydrží rekordman polníček. Snese i mrazy a výkyvy počasí, ale nezkoušejte, co všechno vydrží. Přes zimu ho raději přikryjeme netkanou textilií.
  

Ovoce 

• Čas vína. Máte zahradu v teplém úrodném kraji? Zkuste si na konci října založit malou vinici. Pěkně vypadají i keříky pnoucí se po pergole. Na domácí burčák stačí i malá úroda a k jeho výrobě nepotřebujete ani žádné speciální vybavení.
• Naposled okopeme jahodníky a opatrně k nim přihrneme zeminu. Na zimu keříky mulčujeme slámou, ta se k jahodám hodí nejvíc. Zahřeje a odpuzuje slimáky.
• Otrháme poslední ovoce a posbíráme i opadané plody ze země. I potlučené ovoce se ještě hodí do kompostu. Pozor ale na hniličky nebo plesnivky, mohly by nám roznést nákazu do celého kompostéru.
• „Říjen, měsíc nových stromů a keřů! Z celého roku mají mladé stromky právě teď nejlepší šanci ke zdárnému zakořenění. Nehrozí sluneční úpal a stačí menší zálivka. Nezapomeňte každému novému stromku a keři dát do začátku víčko probiotik weiki do první zálivky. Příznivé mikroorganismy pomohou s rozvinutím bohatého kořenového systému do šířky i hloubky. Po výsadbě novou školku mulčujeme organickým materiálem, aby stromky v půdě nepromrzly,“ radí zahradnice Míša Brabcová.
• Kromě ovocné klasiky můžeme říjen využít i pro vysazení netradičních druhů: sladkých kanadských borůvek a brusinek, léčivého rakytníku nebo hlohu.
  

Okrasná zahrada 

• Když jsme u té výsadby, v říjnu se můžeme pustit i do vysazení živých plotů a okrasných keřů. Co třeba pozvat na zahradu voňavý šeřík, velkolepou zlatici nebo něžnou kalinu?
• Vyčistíme záhony po letničkách a prostříháme trvalky. Před zimou je ochrání netkaná textilie nebo mulč z chvojí.
• Těšit se můžeme z květů chryzantém a vřesu. Vřes po prvních mrazících ochráníme netkanou textilií.
• Cibuloviny by měly být už skoro všechny pěkně zpátky pod zemí. Koncem října mezi ně doplníme hyacinty.
• Poslední řez patří růžím, opravdu až v říjnu nebo listopadu. Při dřívějším řezu by mohly začít rašit nové výhonky, které by spálil mráz. Zkracujeme pěkně na pět oček. Po řezu ke stonkům nahrneme kopečky hlíny jako ochranu před mrazem a zalijeme probiotika weiki pro lepší odolnost... Sladký spánek, Růženky!
• Už jsou tady první mrazy? Vyrýpneme ze země hlízy jiřinek, z hlíz opatrně odstřihneme kořínky a stonek. Na zimu je ubytujeme do přepravek s rašelinou nejlépe do tmavého sklepa.
• Stálezelené listnáče i jehličnáče před příchodem mrazů pořádně zalijeme. Nešetříme vodou, zkušení zahradníci doporučují 10 litrů na rostlinu – množství si samozřejmě upravte podle velikosti.
• Na skalku! Ferrata výstroj nebudeme potřebovat, vystačíme si s kameny a sazeničkami odolnějších skalkových rostlinek. Na podzim je příhodný čas na založení i úpravy skalky, kameny si přes zimu sesednou. Mělce kořenící rostliny dosázíme na jaře.
• Skalku zakládáme nejlépe na slunném místě v přirozeném svahu. Okraje skalky by měly být přirozeně stíněné. Skalka nepatří přímo pod strom, ten si s ní totiž vyhraje po svém. Silnými kořeny odsává rostlinkám vodu a dovede naklánět i velké kameny.

Trávník  

• Před zimou je nejdůležitější provzdušnění trávníku, aby se trávník mohl pořádně nadechnout. Jak poznáte, že se dusí? Podle tlustých a krátkých kořínků. Správně by měly být tenké, dlouhé a rozvětvené do všech stran. Nejlepší trenér na rozvoj a posílení kořenového systému jsou probiotika pro trávník. Jako první pomoc pro „udušený“ trávník použijeme vertikutační hrábě nebo frézu.
• Trávníku uleví také pravidelné shrabávání opadaného listí. Vytváří na trávě udusanou vrstvu, pod kterou se tak ráda usazuje plíseň. Plesnivé listí se potom musí spálit, nedá se použít ani do kompostu.

Skleníky a fóliovníky 

• Ideální čas na výměnu půdy! Ta by měla proběhnout aspoň jednou za pět let.
• Pokud půdu letos neměníme, zapracujeme kompost, zakryjeme listím a necháme odpočívat.
• Na volných místech můžeme v říjnu pořád vysévat zimní salát, špenát, mrkev, polníček nebo ředkvičky.
• Nezapomínáme na pravidelné větrání až do teploty – 5 °C.
• Když se teploty ustálí pod 9 °C vyséváme česnek. Pozor, nevoní mu působiště po cibuli a pórku.

Pokojovky 

• Od října by už měly všechny pokojovky spokojeně odpočívat v teple domova.
• Méně zaléváme, hnojíme pouze rostliny, které jdou do květu. Růst, velikost a množství květů podpoříme pomocí probiotické zálivky, věděli jste to? Nemyslíme si to jen my, tyto blahodárné účinky potvrdil i výzkum Mendelovy univerzity v Brně. Probiotika také pokojovkám pomůžou snést stres.
• Během října a listopadu rostliny pomalu přechází do vegetačního klidu. Rostliny v této době obtížně nahrazují listy a kořeny, proto neodřezáváme odnože.
• Během topné sezóny nenecháme naše miláčky vyschnout, pravidelně rosíme listy pomocí rozprašovače.

Kompost 

• Kdy jindy založit kompost než teď, kdy je dostatek zahradního odpadu!
• Dozrávají a opadávají vlašské ořechy, kam se slupkami a listím? Do kompostu raději ne, prosím. Listy a slupky z ořešáku se velmi pomalu rozkládají a také mají charakteristické aroma, které prosytí celý kompost.
• Je k tomu ale potřeba zmínit, že někteří zahrádkáři se ořešákového listí v kompostu nezaleknou. Argumentují tím, že příroda si poradí se vším – stačí mít dostatek trpělivosti.
• Kompostu pomozte s rychlejším rozkladem v chladném počasí chytrými a pracovitými probiotiky weiki.

Balkon

• Přestěhované domů už by v tuto dobu měly být kopretiny, muškáty, a citrusy.
• Až do teploty – 5 °C si čerstvý vzduch mohou užít palmy, fíkovníky, olivovníky a oleandry.
• Zazimované rostliny nepřeléváme. Čím chladněji je v místnosti, kde přezimují, tím méně vody potřebují.
• Nehnojíme. Čestná výjimka patří balkonovkám, které kvetou v prosinci nebo lednu. Do zálivky ale přidejte víčko probiotik weiki. Prospěšné mikroorganismy jim pomohou s adaptací na nové prostředí, silnější imunitou i využitím živin v substrátu.

Další zahradnické práce 

• Při podzimním úklidu nezapomeneme na zvířata, pro které je naše zahrada přirozeným prostorem k životu. Odložená kupka listí a větviček poslouží jako úkryt k zazimování ježkům a ještěrkám.
• Staré větve s rozpraskanou kůrou zachrání slunéčka sedmitečná, která nám na zahradě pomáhají regulovat mšice.
• Berušky, čmeláky a další užitečný hmyz můžeme přes zimu ubytovat ve hmyzím hotelu. Na výběr je spoustu druhů, na zahradě vypadají moc pěkně, a ještě navíc pomůžete planetě. Výzva na podzimní plískanice: vytvořte si v teple domova svůj vlastní hmyzí hotel ze zbytků dřeva.
• Nádoby na zachytávání dešťové vody vyprázdníme a otočíme dnem vzhůru, aby v nich nevznikal led. Popřemýšlejte o štěrkovém trativodu, který by vám v teplejších dnech odváděl přebytečnou vodu ze zahrady.
• Připravíme si posypový materiál, aby nás okolo domu a na cestičkách na zahradě nezaskočilo náledí. Nejlépe se osvědčí písek a drobný štěrk. Určitě nepoužívejte posypovou sůl, půda by příští rok byla nepoužitelná pro pěstování rostlin.

 

zdroj: zahradnice Michala Brabcová, weiki