Jako u většiny sazenic, i na výsadbu živých plotů je naprosto ideální podzim, kdy není už žádné vedro a zároveň je velmi vlhko, neboť více prší, či ovzduší zvlhčují mlhy. Právě v říjnu je pak ideální doba začít, aby se vám sazeničky do jara pěkně ujaly. Jak na to?

 

Na podzim se příroda pomalinku ukládá k spánku, všechno se zpomalí a zklidní a tak výsadba může proběhnout v tu nejlepší dobu. Keře a dřeviny se totiž nemusí snažit, aby honem honemo brážely listy, kvetly, rostly. Zasadíme-li je tedy v říjnu, pak mají plno času ke kořenění, sílení a sbírání živin.

foto / Unsplash

Nestříhat, sázet!

Sázet je fajn všechny keře, jehličnany, listnáče, ty však sázíme až po opadu listů. Kromě toho jsou výborné všechny druhý ptačích zobů nebo túje, z nichž obou můžeme vytvořit krásné a husté živé ploty.

Naopak vyhnout byste se měli buxusu, který často trpí na nejrůznější choroby, a také se stává terčem všech možných parazitů.

Jak sázet

Možná vám to bude připadat zvláštní, ale příprava jámy je zcela zásadní a měli bychom si s ní dát opravdu práci. Ať jde o keř nebo strom, tak by jáma měla být tři až pětkrát širší, než je průměr balu. Jakmile máme jámu vykopanou, tak rýčem narušíme její stěny. Kořeny se tak budou lépe dostávat do zeminy, která by jinak byla příliš tvrdá.

Občas se totiž kořeny po výsadbě chovají, jako kdyby byly v květináči. To znamená, že se nesnaží prorůst dál, kořenový bal se tím pádem zvětšuje, spotřebovává si živiny a časem může i uschnout.

Do jámy samozřejmě aplikujeme hnůj a nalijeme alespoň jednu konvici vody. Poté aplikujeme keř či strom, aby byl kousek kmínku zahrabán. Okolí pořádně udusáme, znovu zalijeme a necháme svému osudu. Jak se sazenice ujala, se pozná až na jaře.

Jak na živý plot?

Do živého plotu si můžete nasázet v podstatě jakékoli dřeviny. Ty ideální uvádíme výše. Použít ale můžete, co se vám líbí. Jen musí dopředu uvažovat nad tím, že budete svůj živý plot muset kultivovat.

Vysázet si jej například ze smrčků je určitě pěkné. Údržba ale tak snadná není. Stromky navíc časem rostou hodně do prostoru, sílí jim kmen a tak dále. Nejvhodnější tedy budou keře.

Mezi neprodávanější k tomuto účelu patří cypřišky, jsou nenáročné, levné a rychle rostou. Dále válí také habr a ptačí zob. Plot si však můžete nechat klidně porůst psím vínem a na podzim budemevšude mít nádherně zbarvené listy. Fajn je také bambus. V tomto případě si ale kupte bambus mrazu odolný.

Před sázením si kolem plotu udělejte 80 – 100 centimetrů široký a 40 centimetrů hluboký příkop, odstaňte plevel a vložte vrstvu hnoje. Při nákupu sazenic dávejte pozor na jejich stav, ať nejsou zaschlé, prořídlé, prostě ošklivé.

Vzdálenost má být taková, aby se rostliny začaly spojovat do celistvého plotu během dvou, až tří let.

U rostlin do 40 centimetrů výšky bude potřeba 6 sazenic na metr, do 60 centimetrů výšky pět, rostliny nad 120 centimetrů výšky použijete tři. V případě volných nestříhaných plotů sázejte 90 až 130 centimetrů od sebe. Jehličnany potřebují minimální rozestupem 20 centimetrů.

Co stávající keře?

Stávající keře a stromky na podzim pohnojte a přihrňte je ke kmínku. Používejte například chlévskou mrvu. Případně fabrická hnojiva s minimem dusíku a s převahou fosforu a draslíku, které jsou důležité pro přezimování.

Pokud u vás panuje hrozba okusu zvěří, tak kmeny cca do metru výšky opatřete pletivem, nebo jinou zábranou.

napsala Zuzana Zelenková

zdroj: rostlinky.cz, zivyplot.cz, archiv redakce