Červená řepa, dýně, topinambur jsou vhodné suroviny pro nadcházející sychravé období, které zasytí a zároveň posílí imunitu. Rozhodně stojí za to jim v kuchyni věnovat pozornost. Vyzkoušet můžete nepřebernou škálu receptů a pochutnáte si nejen dobře, ale i zdravě.

 

Řepa

Řepa se dostala do Evropy z Babylonie. V antické době se používala hlavně jako lék a není divu – vitamíny je totiž přímo nabitá. Při nachlazení oceníte hlavně vitamín C[1], a pokud byla řepa sklizená na podzim, bude ho mít až dvojnásobné množství. U řepy totiž platí, že čím déle je v zemi, tím více vitamínů obsahuje. Bohatá je také na vitamín B, který příznivě působí na nervovou soustavu ale také pěkné nehty a vlasy, které dostanou v chladném počasí zabrat. Červené zbarvení řepy je způsobeno antokyany a betaninem, které mají pozitivní vliv na cévní soustavu a činnost trávicí soustavy.

Vedle řepy červené můžete narazit také na řepu žlutou, která má jemnější chuť, nebo řepu chioggiu. Po rozkrojení vás čeká krásná podívaná, jelikož má sytě růžovou nebo žlutou barvu s bílými kruhy. Hodit se bude hlavně do salátů, kde vynikne její nevšední vzhled.

foto / Pixabay

Dýně

Čím dál tím více oblíbená dýně nemůže chybět. Její hlavní předností je to, že se dá zpracovat nejenom do hlavních jídel a polévek, ale jsou z ní i výborné dezerty, koláče, buchty a další sladké dobroty. Vybrat si můžete hned z několik odrůd, které naleznete v každém obchodě. Zatím, co špagetová dýně se bude hodit spíš do pyré nebo slaných jídel, muškátovou, máslovou nebo Hokaido dýni můžete použít i do sladkých.

„Výhodou je, že pokud není porušená, dlouho vám vydrží. A čím déle ji uchováte, tím výraznější chuť a obsah vitamínů bude mít. Ale zase to nepřežeňte, pak riskujete, že bude vláknitá a bledá. Obecně platí, že je dobré ji zpracovat do 2-3 měsíců,“ uvádí Vojtěch Havránek z firmy Titbit. Dýně je bohatá na vitamíny a minerální látky, obsaženy v ní jsou především vápník, hořčík, fosfor, draslík, beta-karoten a vitamíny A, B, C[2]. Pomáhá při žaludečních potížích, poruchách ledvin a srdečních obtížích. Je vhodná jako součást jídelníčku při redukční dietě, jelikož má nízkou energetickou hodnotu a vysoký obsah vlákniny.

Zázvor

Asi většina z nás si nedokáže představit podzim a zimu bez zázvoru s citronem a medem. Často je to první surovina, po které sáhneme, když jsme nachlazení, a to hlavně pro jeho antibakteriální účinky[4]. Stejně spolehlivě pomůže i při žaludečních potížích, jelikož zvyšuje tvorbu trávicích šťáv a neutralizuje prostředí žaludku.

Svou typickou vůni má díky zázvorovým silicím, štiplavou chuť pak po gingerolu. Ze zázvoru se zpracovává oddenek, který se dá použít čerstvý i sušený jako koření. Použít jej můžete v receptech indické či asijské kuchyně, nebo do různých moučníků. Je také obsažen v perníkovém koření.

Topinambur

Židovské brambory, jeruzalémské artyčoky nebo topinambur. To vše jsou různé názvy pro tento druh slunečnice, jejíž jedlou částí jsou hlízy, které jsou křehké a jejich slupka je zbarvená od bílé přes žlutou až do červena. „Díky tenké slupce je nemusíte lupat, pouze je dobře omyjte a uvařte jako brambory. Ve Francii je vyhlášenou pochoutkou topinamburová polévka, která se nezahušťuje a nechá se tak vyniknout typická oříšková chuť,“ radí Havránek.

Oproti bramborům obsahují méně škrobu a sacharid inulin, díky němuž je mohou konzumovat i diabetici, a který snižuje cholesterol a krevní cukr. Topinambury jsou cenným zdrojem minerálních látek, jako je hořčík, draslík, vápník, železo, fosfor, křemík a zinek. Z vitamínů stojí za zmínku vitamín A, D, B, nebo provitamín A. Vysoký obsah vlákniny, esenciálních aminokyselin, kyseliny jablečné, citronové a jantarové, přináší další benefity pro zdraví[3].

Jedlé kaštany

Pokud si letos na podzim dáte jedlé kaštany, nejenom, že si skvěle pochutnáte, ale také si tím zlepšíte náladu. Obsahují vitamín B a další látky, které pomáhají předcházet ztrátě paměti a působí proti psychickým poruchám a stavům úzkosti. Jejich velkou předností je to, že čistí játra. Dále jsou kaštany bohaté zejména na vitamíny A i C a díky nízkému obsahu cukru je mohou i diabetici.

Konzumují se pouze po tepelné úpravě, neboť čerstvé mají trpkou chuť. U nás se nejčastěji setkáte s pečenými kaštany, které jsou vyhledávanou pochoutkou na každém Vánočním trhu. Výtečné je také kaštanové pyré, nebo pyré z jablek a kaštanů či jiné dezerty. Skvěle se hodí k masu, nebo jestli máte rádi nádivku, zkuste do ní přidat kaštany.

Pokud nemáte chuť na dezert ani na maso, zkuste tento recept na kaštanové rizoto:

Co budete potřebovat? (4 osoby)

• Kachní prsa 600 g
• Kaštany loupané 500 g
• Kroupy 200 g
• Máslo 100 g
• Smetana 2 dcl
• Slanina 50 g
• Šalotka 50 g
• Cukr krystal 50 g
• Sůl
• Olivový olej
• Bylinky

Kachní prsa ochutíme solí a opečeme pouze, až je kůže křupavá. Pak kachní prso dáme péci při 62°C na 30 minut. Na oleji opečeme šalotku. Přidáme cukr, slaninu a necháme zkaramelizovat. Pak přihodíme kaštany a lehce je opečeme. Zalijeme smetanou a rozmixujeme na hladký krém. Polovinu krému vlijeme do vařených krup a společně ještě vaříme cca 10 minut. Přidáme máslo a vytvoříme hladké rizoto. Pokrm doplníme bylinkami a podáváme.

Kaštany jsou ideální surovinou pro podzimní pokrmy. „Výborné jsou v kombinaci se zvěřinou, do nádivek, k přípravě krémů, pyré, polévek anebo zastudena do salátů. Doporučuji nejprve udělat trochu karamelu a kaštany v něm před dalším použitím opéci. Uvolní se tím aroma a zesílí chuť,“ radí šéfkuchař Honza Horký.

napsala Andrea Pastirčáková

Zdroje:

[1] https://www.nzip.cz/clanek/1003-cervena-repa

[2] https://www.nzip.cz/clanek/999-dyne

[3] https://www.nzip.cz/clanek/1041-topinambur

[4] https://www.nzip.cz/clanek/616-zazvor

šéfkuchař Honza Horký, Vojtěch Havránek (Titbit), vareni.cz, redakce Babinet.cz