Nejdříve sucho a nyní nižší teploty doprovázené vydatnými přívalovými dešti a možnými záplavami. Mnoho zahradníků a zahrádkářů bude nyní trápit problém s poškozenými pozemky. Po opadnutí vody zbyde na zahradě spoušť. Co se dá dělat se zahradou, kterou zaplavilo při povodních bahno? Hrozí nějaké zdravotní nebezpečí při konzumaci plodin z těchto míst? Neházejte ale flintu do žita, příroda se zase obnoví, potřebuje ale čas a naši pomoc.

 

Přívalové deště nejsou taková katastrofa

Přívalové deště ještě neznamenají takovou katastrofu. Oproti povodni je velká výhoda v kvalitě vody, která vaši zahradu zasáhla. V tomto případě se jedná o vodu dešťovou, kterou nedoprovází ani větší nánosy bahna. V tomto případě je dobré začít úklidem znečištěných a poškozených částí rostlin, které je možné vyhodit na kompost. Pak nechte půdu trochu proschnout, ne však úplně ztvrdnout, takový tvrdý škraloup totiž zničí vše kromě plevele. Když je ještě vlhká, vrhněte se na okopávání rostlin, které nápor deště přestály. Tak se dostane vzduch ke kořenům dřív, půda lépe vyschne a rostliny naberou na síle rychleji. Zároveň jim přihnojte kořeny i listy, protože voda ve většině případů odnese většinu živin pryč. S dalšími výsevy a sadbami počkejte, dokud půda nevyschne.

foto / Shutterstock

Revitalizace po povodních si žádá nekompromisní přístup i trpělivost

V případě povodní je situace komplikovanější a následky podstatně horší. Povodňová vlna bývá totiž velmi často kontaminovaná, a tak je třeba se s veškerou úrodou dopředu rozloučit a zlikvidovat. V tomto případě do kontejneru, nikoliv na kompost! Při práci myslet na užití rukavic a na další hygienické zásady.

Povodním relativně dobře odolávají stromy a kořeny, s péčí tedy začněte u nich. Zbavte je bahna a naplavenin. Pozor, naplaveniny ani povodní poničené rostliny nikdy nedávejte na kompost! Jakmile půda trochu oschne, můžete začít s revitalizací i dalších částí zahrady. Půdu je po povodni třeba zbavit všech nečistot, bahna i možných zdrojů plísní a nechat ji vyschnout. Poté ji dobře prokypřete, to svědčí i obnově mikroorganismů, zbavte se zeleniny i poškozených okrasných rostlin.

Rostliny, které na zahradě ponecháte kontrolujte, dlouhodobé vlhké prostředí totiž prospívá houbovitým chorobám a plísním. Připravte se i na výskyt více druhů plevelů. Takovou sezonu už můžete, co se týká nové výsadby, klidně odpískat a počkat do příštího jara.

„Po takové ráně je třeba, aby se půda očistila, až příroda sama zjednala hlavní nápravu škod. Takováto náprava, kdy se fyzikální vlastnosti půdy upraví do té míry, že bude moci opět dýchat, bude trvat alespoň přes jednu zimu. Bude to tedy chtít trochu trpělivosti,“ říká odborník na starost o zahradu Aleš Chrobok.

Trávník, chlouba každé zahrady

I trávník vezme během povodní i přívalových dešťů za své. Lze jej ale zachránit. „Jakmile začne půda vysychat, vrhněte se na péči o trávník. Uschlé bahno stačí občas vyhrabat, díky tomu nedojde k takovému poničení. Pak se vrhněte na vertikutaci, tedy provzdušnění, aby tráva mohla začít zase dýchat,“ doporučuje Aleš Chrobok. Dobré je celý povrch zahrady pomocí hrábí tak trochu načechrat. „V případě, že voda odnesla vrchní vrstvu zeminy, výsevu nového trávníku se nevyhneme. Pokud nám však tato část zůstala a trávník jsme měli dobře zapěstovaný, travní drn obrazí sám,“ dodává. Se sekáním počkejte, dokud se trávník opravdu nevzpamatuje.

 

napsala Zuzana Zelenková

zdroj: robomow.cz, hobby.instory.cz, ekolist.cz,