Menopauza je spojena s vyššími riziky nejen osteoporózy, ale i výskytem kardiovaskulárních (srdečně-cévních) onemocnění. Zvláště změna hmotnosti se může negativně podílet na zvýšení rizik. Menopauza je pak jedním z období, kdy dochází k akceleraci aterosklerózy. Příčin změny hmotnosti může být více.

 

Jednak jsou to hormonální změny a s nimi související změny nálad, resp. psychologických parametrů, a s tím i změna životního stylu. Určitou roli v tomto období může mít např. odchod do důchodu, osamostatnění potomků atd. Některá rizika spojena s menopauzou jsou zřejmá a viditelná, jako např. vzestup hmotnosti, některá pak doslova skrytá, např. změny hladiny lipidů, glykémie nebo zvýšený krevní tlak.

foto / Freepik

"Ženy by se ale o to, co je čeká, měly zajímat již před samotným příchodem hormonálních změn. Vždyť v období po menopauze prožijí ve vyspělých zemích průměrně třetinu života," říká MUDr. Martin Matoulek.

Menopauza – skrytě i viditelně

Je známo, že s obezitou je spojen vyšší výskyt dalších onemocnění. Patří k nim mimo jiné vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu, zvýšená hladina tuků apod. Výskyt těchto nemocí velmi stoupá v období klimakteria, resp. menopauzy, a u žen, u kterých ve své podstatě nebrání v rozvoji aterosklerózy estrogeny. Stejně tak ztrátou jejich vlivu dochází často k rozvoji osteoporózy.

"Z vlastní zkušenosti vím, že v tomto období dochází nejen k somatickým změnám, ale často i ke změnám psychickým, které navozují změny somatické a naopak. Spousta žen se tak ocitne v začarovaném kruhu," říká MUDr. Martin Matoulek.

Je pravdou, že vzestup hmotnosti u žen, resp. zvýšení obsahu tukové tkáně, může mít i pozitivní vliv – může působit preventivně právě proti osteoporóze. Je to dáno tím, že se zvýšeným obsahem tukové tkáně je spojena přeměna mužských pohlavních hormonů vznikajících u žen v klimakteriu v nadledvinách, na estrogeny a současně nižší hladina tzv. SHBG hormonu, který tyto pohlavní hormony váže. Tím jsou dostupné převážně v jejich volné formě. Toto je ale výhodou jen do hodnoty BMI 26 kg/m2, protože od uvedené hranice prudce stoupá riziko srdečně-cévních onemocnění.

Zvláště u některých žen v menopauze dochází k hromadění tuku v oblasti břicha (tzv. centrální obezita), se kterým je pak spojeno riziko výskytu všech výše popsaných onemocnění. Naopak se zdá, že pokud se tuk hromadí v oblasti boků a hýždí, není riziko pro srdečně-cévní onemocnění podstatně zvýšeno. S rostoucím obsahem tukové tkáně je spojeno další, dlouho neviditelné nebezpečí – výskyt některých typů nádorů.

"Ale pozor, procento tuku v těle může být vyšší, než je u žen doporučovaných 30 % i v případě, že není navenek vidět. Tento problém mají často ženy, které nemají predispozice ke zvyšování hmotnosti, ale které necvičí. U těchto žen, tzv. „UnFit-UnFat“, jsou rizika spojená s vyšším množstvím tuku v těle skryta, a často tedy přehlížena," dodává lékař.

Základem vypořádání se s obezitou a zvýšeným podílem tukové tkáně je úprava životního stylu – jídelníčku a pohybových aktivit. Víme že každá redukční dieta má diuretický účinek. To znamená, že první kilogramy, které jdou dolů, jsou nejvíce spojeny úbytkem vody. To nemusí být zcela špatně, protože je to důkaz účinného redukčního režimu. Je známo, že obézní lidé zadržují více vody a pokles jejího množství je více než žádoucí. Na druhou stranu ale musí počítat s tím, že po přerušení dietního pokusu rychle zase kilogramy přiberou bez ohledu na to, jaké množství jídla snědí. Proto je důležité nevěřit různým zázračným dietám, ale jídelníček upravit dlouhodobě.

Zvýšený cholesterol, co s tím

Za jeden z nejzávažnějších rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění (na která umírá 16x více žen než na obávanou rakovinu prsu ) je považována zvýšená hladina cholesterolu, resp. zvýšený poměr tzv. „zlého“ LDL a „hodného“ HDL cholesterolu. Zlepšit tento poměr je možné třemi základními způsoby: dietou, pohybovou aktivitou a farmakologicky. Nejpřirozenějším způsobem je samozřejmě změna životního stylu – tedy kombinace diety a pohybové aktivity. Dieta nespočívá pouze v jednoduchém omezení jídel s vyšším obsahem tuku nebo cholesterolu, ale svou roli hraje i zastoupení různých specifických látek, jako jsou nasycené a nenasycené mastné kyseliny nebo např. rostlinné steroly. Rostlinné steroly, které mají velmi podobnou struktury s naším cholesterolem, ve střevě „soutěží“ s cholesterolem a způsobují tak nižší vstřebání volně dostupného cholesterolu z potravy. V některých experimentálních studiích bylo prokázáno, že pravidelná konzumace potravin obohacených o rostlinné steroly (doporučené denní množství 2–2,5 g rostlinných sterolů denně je obsaženo ve 30 g rostlinného tuku obohaceného o tyto látky, tedy 2-3 krajících namazaného chleba) vedla ke snížení „zlého“ LDL cholesterolu po třech týdnech v průměru o 10 %, v kombinaci s úpravou životosprávy až o 15 %, což hraje významnou roli ve snížení rizik srdečně-cévních onemocnění. Přestože dieta bývá v dnešní době často podceňována, hraje významnou roli v prevenci těchto onemocnění.

Neméně významnou roli v prevenci srdečně-cévních onemocnění v menopauze hraje pohybová aktivita. Je známo, že pravidelnou pohybovou aktivitou dochází k řadě neviditelných metabolických změn. Dokonce se ukazuje, že s vyšším zastoupením pohybu roste význam fyzické zdatnosti a klesá význam BMI v kardiovaskulární mortalitě. Při zvyšování fyzické zdatnosti, resp. pravidelným cvičením, dochází ke snížení hladin glykémie, resp. lepší kompenzaci cukrovky, snížení krevního tlaku, obsahu tuku (pokles obvodu pasu), a konečně i k úpravě tzv. lipidového spektra, tedy ke snížení hladiny tuků – především triacylgylcerolů (triglyceridů) a „zlého“ LDL cholesterolu. Vlivem pravidelné pohybové aktivity dochází pak i k vzestupu tzv. „hodného“ HDL cholesterolu, což se snížením „zlého“ LDL cholesterolu vede k významnému omezení rizik. Nezanedbatelnou roli hrají i psychické změny – tzv. well-being syndrom.

Ženy, s nimiž přicházím do styku v ambulanci, velmi často vědí, že jejich životní styl není správný, ale často ani samy netuší, jak mohou tento styl změnit. Většinou vše naráží na nedostatek času. Bývá to někdy spíše pro konzultaci s psychologem a pak teprve může nastoupit lékař resp. poradce životního stylu.

Tyto nefarmakologické postupy mají jistě svůj účinek, mohou se ale podílet na zlepšení hladin tuků maximálně cca o 20 %. Přesto by vždy měly být aplikovány i u těžších metabolických poruch, kdy je nutné v rámci primární nebo sekundární prevence srdečně cévních onemocnění užívat léky, které hladiny cholesterolu snižují.

 

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Martinem Matoulkem, Ph.D. vedoucím obezitologického centra, VFN Praha