Onemocnění, které postihuje pouze ženy. Pacientky jej nazývají „tuk, který bolí“. Problém, který bez lékařského zásahu vede k degradaci pojivové tkáně. Lipedém, někdy také nazývaný jako syndrom tukových legín je problém, o kterém je potřeba mluvit, a hlavně jej léčit.

 

Lipedém je chronické onemocnění charakterizované symetrickým hromaděním tuku na nohou a rukou a postihuje zhruba 9–15 % dospělých žen. Lipedém je časté, ale nedostatečně rozpoznané onemocnění, které může způsobovat bolest, otoky a snadnou tvorbu modřin. Může být doprovázen neobvyklou strukturou tuku, který může pod povrchem kůže připomínat rýži, hrášek nebo vlašské ořechy. Intenzita bolesti se může pohybovat od žádné až po silnou a její četnost může být stálá, přicházet a odcházet nebo se objevovat pouze při zatlačení na tuk. Tělo postižené lipedémem je výrazně asymetrické, mohutné objemy nohou nebo paží jsou zcela neproporcionální vůči zbytku těla.

Jedná se o onemocnění, které postihuje pouze ženy a obecná informovanost o tomto problému je stále značně omezená. V případě, že se lipedém neřeší, může vést ke zhoršování a stále více bolestivým projevům.

„Dlouhá léta jsem žila s vědomím, že mám zkrátka a dobře problematickou spodní partii a zadek ani stehna nikdy nezhubnu. Držela jsem diety, cvičila, ale tuk se mě neustále držel. Byla jsem z toho tak zoufalá, že jsem časem ze svého života úplně odstranila všechny aktivity, při nichž bych se musela svlékat do plavek nebo do upnutých kousků oblečení, o svlékání do spodního prádla a intimnostech ani nemluvě,“ říká Anna, které byl na prostějovské klinice GIA diagnostikovaný a následně léčený lipedém.

Lipedém může zasáhnout nejen hýždě nebo stehna

Hromadění tuku se u tohoto onemocnění dělí na několik části:

·       Tuk nahromaděný na zadku a bocích – vypadá to jako jezdecké kalhoty

·       Lipedém se rozšiřuje až ke kolenům a vytváří se lalok na vnitřní straně kolen

·       Lipedém se rozšíří až ke kotníkům. Zde může vzniknout typicky manžetový záhyb. Od kotníku dolů je noha normální. To je také rozdíl oproti tzv. lymfedému.

·       Lipedéma může postihnout paže až po loket nebo po zápěstí, kde opět vytvoří „manžetu“. Od zápěstí po konečky prstů není žádná změna.

Lipedém může zasáhnout nejen hýždě nebo stehna / foto se svolením Kliniky GIA

Lipedém není obezita ani lymfatický problém

Lipedém je často mylně zaměňován za lymfatické nebo žilní otoky nebo obezitu. Příčiny lipedému nejsou dobře známy. Nejčastěji začíná nebo se zhoršuje během puberty a dalších období hormonálních změn, jako je těhotenství a menopauza.
Na rozdíl od obezity se v tomto případě tuk vyskytuje výhradně v končetinách a ženy trpící lipedémem v raném stadiu obvykle nemají cukrovku, vysoký cholesterol ani vysoký krevní tlak.

„Diagnózu lipedému stanovuje zpravidla lymfolog, který vyloučí všechny ostatní možné příčiny, které mohou vést k patologickému zvětšení objemu nohou, případně paží. Pro samotné stanovení diagnózy lipedému je zásadní klinické vyšetření pacienta,“ doplňuje zakladatelka kliniky GIA MUDr. Jiřina Šilhánková a popisuje průběh léčby onemocnění: „Při lipedému se zpravidla začíná konzervativní léčbou, která se skládá především z nošení kompresního prádla, lymfodrenáží a úpravou jídelníčku tak, aby obsahoval co nejvíce ingrediencí s protizánětlivým účinkem, a naopak se vynechaly ty složky potravy, které v těle rozvoj zánětů podporují. Proto je tedy vhodné se zcela vyhnout cukru, umělým sladidlům, sacharidům nacházejících se například v bílé mouce a bílé rýži, lepku atp. Konzervativní léčba dokáže někdy zpomalit průběh onemocnění, ale patologicky uložený tuk už zůstává. Pro odstranění patologického tuku je nutno provést liposukci, čímž přecházíme od konzervativní léčby k chirurgické. Liposukce lipedému má svá pravidla a postupy, které se v mnohém liší od klasické estetické liposukce. Musíme si uvědomit, že při estetické liposukci jde o vylepšení tvaru a křivek těla, u lipedému odstraňujeme následky chorobného procesu.“

Lipedém ovlivňuje ženy fyzicky, ale také psychicky

Vedle příznaků fyzické bolesti může lipedém výrazně ovlivnit i psychiku a kvalitu života ženy, což vede k nedostatku energie, pocitům beznaděje, nízkému sebevědomí nebo poruchám příjmu potravy.

„Pacientka má velkou šanci, že skončí mimo lipedému navíc i s obezitou. Když se u pacientek začíná lipedém rozvíjet, ze všech stran slyší jedno a to samé: „Musíš se více hýbat a držet dietu.“ Mnohdy jsou tyto „dobré rady“ podávány značně neomaleně až hrubě, jak si asi sami dokážete představit. Problém je v tom, že lipedém na diety a sportovní výkony prostě nereaguje. Měli jsme na GIA clinic pacientky, které před vypuknutím choroby, a ještě v jejich počátcích, závodně sportovaly, jezdily na koni, plavaly, hrály volejbal, přesto na kliniku přišly už jako obézní ženy. V zásadě za to může několik faktorů. Držení různých neúspěšných diet vede jen k vytvoření poruch v příjmu potravy a konečnou rezignaci pacientky na jakékoliv další pokusy cokoliv změnit. Mnoho pacientek si během choroby prošlo například i anorexií.  Hromadící se tuk navíc stále více omezuje volný pohyb a pokud se nezvolí správná léčba, není cesty ven. Obezita je pak nevyhnutelná. Bolestivý tuk navíc neumožňuje pacientkám ani se řádně vyspat, takže trpí únavovým syndromem a nastává problém s koncentrací. Prohlubující se deprese, vyvěrající ze zklamání, únavy, studu a zhoršující se kvality osobního života může vést bez odpovídající lékařské péče až k sebevraždám. Vím, že to zní strašně a vůbec nechci působit dramaticky, je to ale téma, které se v současné době řeší i na odborných konferencích,“ doplňuje MUDr. Šilhánková.

Prvořadým úkolem lékaře ještě před započetím léčby tedy je navracet pacientkám důvěru v sebe samé. Neustále musí být ujišťovány, že zdravotní stav, do kterého se dostaly, není zaviněn jejich osobním selháním, ale že příčinou je choroba, se kterou lékař dokáže pomoci.

 

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Jiřinou Šilhánkovou, zakladatelkou kliniky GIA