Děti jsou tvorové nesmírně vnímaví a jakákoliv změna v jejich okolí může mít neblahý vliv na jejich dětskou psychiku, potažmo vyvolat problémy s usínáním. Všichni to dobře známe, jak před spaním naše ratolesti rády řeší zážitky z celého dne, povídají, co prožily, jaké mají pocity, čas před spaním je prostě čas na rekapitulaci celého dne. Jsou však i situace, kdy prožitky jsou tak intenzivní, že spaní ne a ne přijít. Někdy to ale nejsou jen prožitky, které brání našim malým pokladům v usnutí.
Spánek je nutný pro každodenní regeneraci mozku, aby mohl správně řídit náš organizmus. Jeho nezbytnost a důležitost se projevuje až při jeho nedostatku. Je důležitý pro načerpání energie pro mozek a pro vytváření imunity.
foto / Pixabay
Potřeba spánku u dětí se mění:
- čtyřměsíční až roční dítě mezi 14 a 16 hodinami denně
- roční až dvouleté děti 11 až 14 hodin denně
- dítě od 3 do 5 let by mělo spát 11-12 hodin denně
- od 9 do14 let průměrně 10 hodin denně.
Potřeba spánku se zvyšuje při větší fyzické zátěži a též v době nemoci
Podle odborníků[1] se u 30 % dětí vyskytují poruchy spánku. U dětí předškolního věku je spánek relativně stabilní a nespavost nebývá častá, děti spíše trápí potíže s usínáním a udržením spánku. Nejčastější příčinou je porucha režimu. Problémy s usnutím však můžeme pozorovat i v situacích, kdy se dítě potýká s obavami z určité pro něj nepříjemné situace, která může být pro dítě stresující (obava z návštěvy lékaře, strach ze školky apod.).
Prodlužuje se doba usínání, dítě vyžaduje přítomnost rodiče nepřiměřeně dlouho
Ospalé děti jsou podrážděné, neklidné a úzkostné. U dětí školního věku se setkáváme spíše se spánkovým deficitem, který má za následek neschopnost usnout či pozdní usínání. S nedostatkem spánku jsou úzce spojené poruchy chování, hyperaktivita, poruchy nálady, zhoršuje se fungování paměti a soustředění. Častým následkem bývá také hyperaktivita, která dětem pomáhá překonat ospalost. Hyperaktivní děti se hůře soustředí, jsou impulzivní, náladové, podrážděné a často úzkostné. Nedostatek spánku též zhoršuje rozvoj fantazie, paměti, rozhodování a řešení problémů, ovlivňuje řeč a kreativitu, což může mít za důsledek špatné školní výsledky.
MUDr. Iva Příhodová z Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze říká: „Potřeba spánku je do určité míry dána geneticky, podobně jako třeba temperament dítěte. Existují tedy skutečně děti, které hůře spí a častěji se budí na základě vrozených dispozic. Ovšem na druhé straně - spousta dětí spí špatně kvůli chybám ve spánkovém režimu, za který mohou rodiče. Rodiče nevytvoří dětem správné a neměnné spánkové návyky. A malé děti se potřebují naučit spát."
V neposlední řadě je zde i spánkový deficit rodičů
Léčba nekomplikovaných poruch spánku u dětí spočívá v první řadě v úpravě režimu dítěte a dodržování spánkové hygieny včetně dostatečné denní aktivity, pitného a stravovacího režimu a v omezení velkých emočních prožitků před spaním. Po uložení na lůžko by si dítě nemělo hrát ani se dívat na televizi. Lze také použít produkty z lékárny určené pro děti, ideálně přírodního původu, které jsou nenávykové a napomohou ke zklidnění dítěte před spaním, případně k řešení vypjatých situací během dne.
zdroj:
MUDr. Iva Příhodová z Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.