Babinet.cz  /  Magazín  /  Zdraví  /  Ve vedrech trpí nejen naše tělo, ale i mozek. Co je dobré dodržovat a čemu se rozhodně vyhnout, radí neurolog

Ve vedrech trpí nejen naše tělo, ale i mozek. Co je dobré dodržovat a čemu se rozhodně vyhnout, radí neurolog

30.7.2024 - redakce Babinet.cz

Vlna veder na nás opět útočí a komplikuje tak život a fungování každému z nás. Během nich totiž trpí nejen naše tělo, ale i mozek. Ten se vlivem veder může pomyslně uvařit, dokonce může dojít i k jeho otoku, což je život ohrožující stav. Zjistěte, co se během extrémně vysokých teplot děje s vaším organismem, a hlavně, jak jim čelit.

 

Vědci odhadují, že teploty stoupající vysoko nad 30 stupňů Celsia budou k našemu létu už pravidelně patřit. To potvrzuje i fakt, že právě s těmito teplotami jsme se setkali už počátkem června a podle dlouhodobých předpovědí by nás měli provázet celý měsíc. Je tak ideální čas se na ně připravit a vědět, co od nich můžeme očekávat a jaké by mělo být naše chování a denní režim.

vedra otok mozku

foto / Pixabay

Riziko pro mozek i psychiku

Náš organismus reaguje na vedro vysokou mírou pocení, rychlejším prouděním krve a rychle bušícím srdcem. To vše proto, aby se alespoň trochu ochladil a vystačil si takzvaně z „vlastních zásob“. Horko navíc může mít výrazný vliv i na naši tělesnou teplotu a zvyšovat ji, ještě mnohdy daleko více než při běžné horečce. „Vlivy prostředí, jakými jsou třeba právě vedra, mohou naši tělesnou teplotu zvýšit dokonce i na 40 stupňů Celsia, což už je život ohrožující stav. Člověk se v tomto stavu začne silně potit v obličeji, a to z důvodu, že se tělo snaží ochladit, přesně řečeno ochladit krev proudící do mozku. Pokud ale tělo ochlazení nezvládne, začínají nastupovat fyziologické stavy jako je zmatenost, příznaky ztráty vědomí, a nakonec i otok mozku, který může vést přímo ke smrti,“ varuje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, ředitel Polikliniky na Národní v Praze, s tím, že vedra a s nimi související péči o organismus se skutečně nevyplácí podceňovat.

Dlouhodobě horké počasí ovlivňuje i naši psychiku. Podle amerických studií bylo dokonce prokázáno, že existuje přímá souvislost mezi extrémně vysokými teplotami a násilnou a kriminální činností. V každém případě jsou lidé během období takto vysokých teplot více unaveni, mají horší náladu, jsou podrážděni a mají sklon k hádkám. U osob s cholerickou povahou nejsou výjimkou ani agresivní projevy, které může vyvolat i naprostá banalita. I proto však podle neurologa MUDr. Stránského existuje fyziologické vysvětlení. „Vlivem veder proudí do mozku méně krve, což má negativní vliv především na část mozku, která ovlivňuje naše emoce a impulsivní chování. Výbuchy emocí, podráždění i agresivní projevy, tak v tomto čase nejsou překvapením,“ upřesňuje.

Jedinou úlevou a mnohdy i přímou záchranou je tak okamžité ochlazení, pobyt ve stínu, a hlavně dostatek tekutin. Každopádně, pro alespoň trochu snesitelnější zvládání horka můžeme udělat daleko více. Podívejme se na to, co neopomenout.

Voda jako základ

Na prvním místě bychom během veder rozhodně neměli podceňovat pitný režim, tedy přesně řečeno vodu. Jiné nápoje jako je káva a čaj jsou spíše hodnoceny jako potrava a slazené limonády nás naopak dovedou ještě více dehydratovat a nepomůže jim dokonce ani několik kostek ledu. Ochlazení je totiž je krátkodobé a pak naopak přichází opět šok.

„Vodu bychom tak měli mít k dispozici po celý den, zároveň je v těchto dnech vhodné vypít minimálně o půl litru více než jsme běžně zvyklí. Ideální je vodu doplnit citrónem, nejen pro chuť, ale především proto, že nás osvěží, dodá nám vitamíny a působí i antioxidačně. Přitom paradoxně nezpůsobuje překyselení žaludku,“ říká MUDr. Vlasta Plachá, praktická lékařka Polikliniky na Národní. A jeden nečekaný tip na závěr. Voda by ideálně měla mít pokojovou teplotu nebo být vlažná, nikoli ledová. Důvod je prostý, teplý nápoj totiž náš organismus lépe vstřebá, zažene snáze žízeň, a hlavně podpoří i pocení, které je pro celkové ochlazení organismu zásadní. Oproti tomu, alkohol způsobuje odvodnění, nikoliv ovšem pocením, nýbrž jinou cestou, čímž znesnadňuje našemu tělu snahu o udržení vlastní teploty.

Správné stravovací návyky

Na jídlo asi nebudeme mít ve vedrech příliš chuť, přesto je potřeba stravu nepodceňovat. Vhodný je například vodní meloun nebo okurka, které skvěle osvěží a mají, jak jinak, dostatek vody.

Pokud nás přece jen přepadne hlad, měli bychom se podle lékařů vyvarovat tučných a smažených pokrmů, ale naopak vsadit spíše na saláty, ideálně s lehkým krůtím či kuřecím masem. A dokonce i taková polévka v podobě zeleninového krému nebo vývaru nebude od věci. Dodá nám jednak živiny, ale hlavně tím, že je teplá se také bude podílet na ochlazení organismu.

Volné vzdušné oblečení

Pocit vedra a to, jak na nás působí, výrazně ovlivňujeme i svým oblečením. Šaty, sukně, tílka či kraťasy jsou v tomto čase běžné, ale i výběrem správného oblečení ze správného materiálu si můžeme pomoci. Ideální jsou tak především lehké šaty, popřípadě halenky a sukně, především z bavlněných či lněných materiálů. Ty totiž účinně sají pot a umožní naší pokožce dýchat. Vyvarovat bychom se měli oděvům z umělých (materiálů) tkanin, které nám tento komfort nenabídnou, a navíc propocené nepřináší zrovna vábnou vůni.

Sprcha nebo koupel

Pokud máme šanci, je vhodné si pro úlevu od veder dopřát i sprchu nebo koupel. A zde opět pozor na její teplotu. Nejlépe nám totiž pomůže vlažná nebo teplá voda, nikoli studená či ledová. Náš organismus totiž po jejich absolvování nemá potřebu se ochlazovat pocením, což našemu pocit svěžesti, komfortu a snesitelného přežití veder také pomůže.

Co rozhodně NE!

  • Pití studených slazených nápojů, limonád, kávy či alkoholu
  • Klimatizace nastavená na enormně nízkou teplotu, například 15 stupňů Celsia
  • Nevycházet na přímé slunce v čase od 11 do 14 hodin
  • Nezapomínat na pečující a opalovací přípravky
  • Nenechávat auto stát na přímém slunci
  • Nezapomínat chránit před přímým poledním sluncem malé děti, které ještě nemají plně vyvinutou schopnost termoregulace
  • Nevenčit psy v největším horku, nemají totiž vůbec potní žlázy


zdroj: článek vznikl ve spolupráci s neurologem MUDr. Martinem Janem Stránským z Polikliniky na Národní v Praze

Vaše názory

Pro vložení komentáře se prosím nebo zaregistrujte.

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz