Příjemné letní večery přímo vybízí k odpočinku na zahrádkách, terasách nebo balkonech. Co ale dělat, když tyto chvíle pravidelně kazí bezohlední sousedé dýmem z grilu nebo bujarou oslavou až do brzkých ranních hodin?

 

Vlastnictví nejen opravňuje, ale i zavazuje. Pokud máte zahradu, můžete si rozdělat oheň nebo rozpálit gril a užívat si možností, které vám slunné letní dny dávají. Na druhé straně při tom nesmíte omezovat své sousedy tzv. imisemi, což jsou typicky zápach, hluk, odpad a podobně. Jisté omezení imisemi samozřejmě vaši sousedé strpět musí, nesmí ale jít o omezení, které je nepřiměřené. Jak se ovšem taková nepřiměřenost obtěžování určí? „Nejde o žádné pevné limity, určující jsou místní poměry,“ vysvětluje ředitelka dTestu Eduarda Hekšová. Z toho vyplývá, že na každou situaci existuje trošku jiný metr. Zpravidla se proto bude benevolentněji posuzovat grilování v chatařské oblasti, zatímco o něco přísněji grilování na balkonu uprostřed sídliště. V případě bytového domu doporučujeme prostudovat domovní řád, kde jsou stanovena práva a povinnosti a mimo jiné zde mohou být upravena pravidla pro grilování. Jestli váš domovní řád grilování na balkóně přímo nezakazuje, je vždy důležité být ohleduplný k sousedům.

foto / Freepik

Přesto existují oblasti, kde si pouze s místními poměry nevystačíme. Jedná se především o hluk, u kterého existuje navíc zvláštní postih za porušení nočního klidu, který trvá od 22.00 do 6.00. Pokuta u notorických potížistů může dosáhnout až 15 000,- Kč. Často zmiňovanou mýlkou je, že pro pokutování rušitele nočního klidu je nutné mít záznam, z kterého bude patrná relativně přesná intenzita zvuku. „To je nesmysl, úplně postačí i výpovědi zasahujících policistů,“ uvádí na pravou míru Hekšová a jedním dechem dodává: „Zavedení nočního klidu neznamená, že mezi šestou ranní a desátou večerní může soused hlučet, jak se mu zachce.” Proto podle nás nemůže váš soused v devět večer například zapnout sekačku a jít zušlechťovat svou zahradu, není-li to v daném místě běžná praxe (tedy místní poměr). Místním poměrem může být např. kokrhající kohout, jehož vítání dne od brzkých ranních hodin také nemusí být vždy dvakrát příjemné.

Nejen letní radovánky

Sousedské spory se ale netočí jen kolem letních měsíců a grilování či hlasitých večírků. Nejpalčivějším sousedským sporem jsou stromy vysázené v blízkosti hranic dvou sousedních pozemků. Nezřídka se totiž stává, že na jaře květy a na podzim listí padá na sousední pozemky. Co v takové situaci dělat? Podle občanského zákoníku soused v zásadě nesmí vysadit strom v pásmu do 3 metrů od hranice pozemku. Pokud to přesto udělal, můžete po něm žádat odstranění takového stromu. Nevýhodou této úpravy je, že platí jen pro stromy zasazené po 1. lednu 2014 a na většinu dnes vzrostlých stromů tedy logicky nedopadá. I tak ale nezoufejte, můžete alespoň vyzvat souseda, aby větve a kořeny přesahující na váš pozemek odstranil. Pokud to neudělá, můžete to ve vhodné roční době a vhodným způsobem provést sami. Při podobných „svévolných“ zásazích mějte na paměti, že obtíže, které vám strom působí, musí převyšovat zájem na jeho nedotčeném zachování. Co se týče ovocných stromů, a především jejich plodů platí následující - pokud jsou plody stále na stromě, patří majiteli pozemku, kde strom roste. V momentě, kdy ovoce spadne ze stromu, stává se majitelem ten, na čí pozemek ovoce spadlo a majitel stromu již na něj nemá právo. Pokud tedy máte v těsné blízkosti vašeho pozemku sousedův strom, v okamžiku, kdy plody spadnou na vaši zahradu, patří vám a můžete je sklidit bez vědomí souseda. Nesmíte však plody ze stromu přímo trhat. A pokud vám na pozemek padají nekonečné kupy listí a podstatně vás omezují v jeho využívání? Nejde-li to jinak, umožněte sousedovi přístup na pozemek, on by měl listí odstranit.

Preferujte dohodu

Nejlepší spor není ten, který vyhrajete. Nejlepší je spor, který ani nevznikne. Budete-li si chtít na balkonu rozdělat gril, není nic jednoduššího, než souseda dojít dopředu upozornit a předejít tomu, že mu nepříjemný zápach vnikne do bytu nebo ho nasaje na balkoně sušící se prádlo. A stejně je tomu i se všemi ostatními imisemi. Pokud se nedohodnete, nezbude vám než se obrátit na úřady. K soudu s tzv. zdržovací žalobou zamiřte, když vás soused imisemi obtěžuje nad míru místních poměrů. Nebojte se nákladů na soudní spor, zpravidla musí být úspěšné straně proplaceny poraženým. Policii má smysl volat zejména ve chvíli, kdy soused ruší noční klid nebo jinak porušuje veřejné právo. S padajícím listím vám však policisté nepomůžou. A konečně se můžete obrátit i na Krajskou hygienickou stanici, která kontroluje a postihuje porušování např. zvukových limitů podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Pamatujte ale, že lidské nebo zvířecí projevy se samy o sobě za hluk podle tohoto zákona nepovažují a hygiena vám s nimi nepomůže. 

zdroj: dTest