Naši předkové věřili, že noc o letním slunovratu má výjimečně magickou moc. Podle pověstí se prý v tuto dobu otevíraly skály a zjevovaly se temné mocnosti. Na lesních mýtinách údajně tančily divoženky a muži se museli mít před nimi na pozoru. Divoženky je totiž dokázaly zlákat do svého středu, pohrát si s nimi, pak je k smrti utancovat a nakonec roztrhat na kusy...

 

Lidé se rovněž domnívali, že byliny, natrhané během této noci, mají až kouzelné účinky. Věřilo se dále, že s jejich pomocí lze například také i předpovídat budoucnost, nalézat poklady nebo získávat nadpřirozené schopnosti. Známé je devatero kvítí. Vdavekchtivé dívky z devatera kvítí upletly věštecký věnec, který pozpátku házely na strom. Když se věnec zachytil, znamenalo to vdavky, když spadl, dívku čekal zcela jistě ještě nejméně jeden rok u rodičů.

Letos (r. 2024) nastává léto až večer 20. června ve 22 hodin a 50 minut / foto Pixabay

Tradovalo se též, že o slunovratové noci trhané byliny mají vysoce léčivou moc. Byliny chodily sbírat zpravidla ženy, neboť každá z nich byla totiž částečně i léčitelkou, protože se starala o zdraví svých dětí. Trhal se kupříkladu heřmánek, vhodný k všestrannému použití, dále přírodní antibiotikum jitrocel kopinatý, máta peprná, mateřídouška, řebříček obecný nebo třezalka tečkovaná.

V představách našich předků mělo však největší moc bájné zlaté kapradí. Ten, kdo by ho získal, se mohl těšit na přístup k nepředstavitelnému bohatství, měl by po celý život štěstí a rozuměl by dokonce prý i řeči zvířat. Podle legendy by se mělo zlaté kapradí objevovat při obou slunovratech, tedy jak v období okolo Vánoc, tak na konci měsíce června.Při hledání zlatého kapradí se však člověk musel mít na pozoru. Na cestě ho čekalo mnoho nástrah, například bludičky nebo i bludné kořeny, které člověka svedly ze stezky, až zabloudil či se utopil v bažině. Pokud toto vše ale člověk překonal, kapradí ho mohlo zavést k nesmírnému pokladu, ukrytému ve skále nebo někde hluboko v zemi. Mohl si ale odnést jen tolik, kolik právě unesl, nesměl být tedy hamižný, jinak by jeho nenasytná duše propadla podsvětí nebo i peklu...

S příchodem nové vlády byly původní pohanské svátky substituovány svátky křesťanskými. Například na období okolo letního slunovratu vychází předpokládané narození Jana Křtitele (24. června). Podle legendy odešel Jan Křtitel už jako mladík poustevničit do pouště. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lid na příchod Vykupitele. Svým příkladným a asketickým životem se stal velmi populárním a přicházelo za ním velké množství lidí. Své posluchače včetně Ježíše Krista křtil v řece Jordánu. V jednom ze svých kázání odsoudil i Héróda Antipu za zavržení manželky a následný sňatek se ženou vlastního bratra. Héródés ho za tuto kritiku nechal uvěznit. Jeho žena však řekla své dceři, ať si přeje Janovu hlavu, což se brzy poté stalo. Héródés nakonec nechal Jana Křtitele stít. Svátek Jana Křtitele je církví údajně slaven od roku 506, k nám jeho oslavy dorazily pravděpodobně v 9. nebo 10. století.

napsal Petr Matura

zdroje: casopisroots.cz, ceskezvyky.cz, cs.wikipedie.org.