Hrubá Skála je skalní útvar v Českém ráji, který se nachází šest kilometrů jihovýchodně od města Turnov. Zdejší skaliska dosahují výšky až šedesát metrů, a to nad údolím říčky Libuňky v krajině mezi hrady Trosky a Valdštejn. Najdeme zde rovněž také i stejnojmenný zámek Hrubá Skála, jenž náleží k stěžejním dominantám Českého ráje a který byl vystavěn na skalním pískovcovém masivu ve 2. polovině 14. století. Hrubá Skála je tedy původně hrad Skála, později přestavěný na zámek, vybudovaný pány z Valdštejna před rokem 1353, a to pravděpodobně Hynkem z Valdštejna. Valdštejnům poté náležel do konce 14. století. V letech 1416 až 1460 hrad vlastnili páni z Jenštejna a následně například Zajícové z Hazmburka. Najdeme jej u stejnojmenné vsi v okrese Semily v Libereckém kraji. Stojí přímo na východním okraji přírodní rezervace Hruboskalsko. Co se novodobé historie týče, v roce 1945 zámek převzal stát. Sloužil pak jako rekreační středisko ROH pro pracující, později byl upraven na hotel.

Do zámku vede kamenný most se sochami svatého Floriána a svatého Vavřince. V blízkosti najdeme i Mariánskou vyhlídku, jednu z vyhlídek v Hruboskalském skalním městě. Svou polohou umožňuje výhled například na Ještěd, Turnovsko, nejvyšší horu Českého ráje Kozákov nebo zříceninu hradu Trosky. Nedaleko se nachází symbolický hřbitov horolezců. Spolu se Zámeckou vyhlídkou leží na žlutě značené turistické  stezce od pramenů u Lázní Sedmihorky k zámku Hrubá Skála.

foto / Petr Matura

K Hrubé Skále se vztahuje i pověst o bájné bitvě se Sasy. V Rukopise královédvorském v hrdinské básni o Heřmanově synu Benšovi se popisuje vítězné střetnutí jeho vojsk s německými „Sasíky“ v bitvě pod „Hrubú Skalú“. Historickými prameny nedoloženou událost, kladenou do roku 1203, zobrazil známý český malíř Mikoláš Aleš na monumentálním plátně Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou z roku 1895. V té době však již převažoval názor, že Rukopis královédvorský není středověká literární památka, nýbrž falzum z počátku 19. století. Do sporu o Rukopisy se již jako student zapojil mladý český historik Josef Pekař v roce 1890 článkem pro Athenaeum, ve kterém dokazuje, že název „Hrubá Skála“ pochází až z novověku a do 17. století se používal pouze název „Skály“.

Přibližně 300 metrů od zámku Hrubá Skála se ve zdejším skalním městě nachází uměle vytvořený skalní útvar „Adamovo lože“. Vede k němu odbočka z červeně značené turistické trasy na modrou stezku na rozcestí U Adamova lože. Adamovo lože nechal pod původním názvem Venušina sluj během svých pobytů na zdejším zámku vybudovat maltézský rytíř František Adam z Valdštejna, bratr Josefa z Valdštejna, a to na památku tří Adamů – prvního člověka, zakladatele rodu Adama z Valdštejna a nakonec i samotného Františka Adama. Tento uměle vybudovaný skalní útvar posloužil mimo jiné i jako kulisa ve známé filmové pohádce „Princ Bajaja“ z roku 1971. Tato místa mohou navštívit rovněž také nemotorizovaní turisté, neboť do Hrubé Skály vede i železnice.

V Českém ráji můžeme navštívit mimo jiné též zříceninu skalního hradu Rotštejn na okraji přírodní rezervace Klokočské skály, a to nedaleko Kozákova, přibližně devět kilometrů východně od Turnova. Zřícenina je částečně zděná a částečně vtesaná do bloků pískovcových skal. Hrad byl založen okolo roku 1250 Vokem, synem známého Jaroslava z Hruštice. Protože v té době bylo zvykem dávat hradům německá jména, byl tento hrad původně pojmenován Rothenstein neboli Červený kámen. Časem si lid tento název poupravil.

napsal Petr Matura

zdroje: cs.wikipedia.org, obechrubaskala.cz,kudyznudy.cz,filmovyprehled.cz