Jste zkušenými majiteli a odchovali jste již několik koček, nebo se zrovna chystáte ke koupi či adopci vašeho prvního vrnícího štěstíčka? Připravili jsme pro vás, s paní veterinářkou Martinou Načeradskou, přehled nejčastější nemocí, kterými kočky mohou trpět. Na co si tedy dávat pozor u vašeho kočičího miláčka a v případě onemocnění umožnit nejrychlejší a nejefektivnější zaléčení zvířecího pacienta?

1. Blechy a klíšťata

Pokud vaše kočka chodí ven, hrozí jí riziko napadení zevními parazity, jako jsou například klíšťata či blechy. Silné zablešení může u malých koťat způsobit i anemii – blechy sají krev. U dospělých koček je problém hlavně alergie na bleší kousnutí, konkrétně bleší sliny (FAD), což způsobuje výraznou svědivost, kočka se často drbe, a pokud se problém neřeší, může se rozvinout i sekundární zánět kůže.

Pokud kočka chodí ven, měla by být ošetřena proti klíšťatům. Není pravda, že by klíšťata napadala kočky méně často než psy. Spíše naopak, když kočka loví a proplétá se různým křovím a vysokou trávou, tak prochází místy, kde je zvýšený výskyt klíšťat.

foto / Freepik

2.  Urologické problémy -  cystitida (zánět močového měchýře), onemocnění dolních cest močových – FeLUTD syndrom, tvorba močových kamenů

Kočky jsou velmi náchylné na stres. Pokud žijí v nevhodném prostředí, mají nedostatek podnětů, ve špatných vztazích s majitelem nebo s ostatními kočkami v domácnosti má to zásadní vliv na jejich zdraví. Nejčastějšími projevy jsou močení mimo kočičí záchod, naříkání při močení, dysurie nebo přítomnost krve v moči (hematurie). Pokud se stav neřeší dostatečně včas, může se stát, že kočka, nejčastěji kocour přestane močit úplně, trpí tzv. obstrukcí močových cest.  Název FeLUTD vychází z anglického „feline low urinary tract disorders“. Studie z posledních let ukazují, že se často jedná o zánět vyvolaný stresem. Je třeba změnit prostředí, vyřešit příčinu vyvolávající stres a mimo jiné přimět kočku i více pít. Je však také třeba vyloučit i další příčiny jako je bakteriální zánět.

Váš kočičí kamarád s močovými problémy by měl být vyšetřen veterinárním lékařem co nejdříve, protože pokud obstrukce močových cest bude trvat déle než 24 hodin, může dojít k trvalému poškození ledvin.

3. Onemocnění horních cest dýchacích

Onemocnění horních cest dýchacích se vyskytuje u mladých koček a koťat z velkých chovů či útulků, kde se kapénkové infekce snadno šíří. Nejčastější klinické příznaky jsou výtok z nosu, kýchání, problémy s dýcháním a někdy i zánět spojivek. Jedná se o syndrom vyvolávaný celou řadou rozdílných infekčních původců, kteří se pomnoží na sliznici nosu, dutiny ústní či oční spojivce. Na rozvoji těchto klinických příznaků se účastní hlavně bakterie (chlamydie, mykoplasmy a bakterie přirozeně se vyskytující v horních cestách dýchacích) a viry (herpesvirus, kalicivirus a další).

4. Selhání ledvin

Ledviny jsou jedním z nejdůležitějších orgánů těla. Důležitou roli hrají při ovlivňování krevního tlaku. Vysoký krevní tlak může být však jak následek, tak i příčina ledvinového selhávání. Další důležitou rolí je vylučování toxických látek z těla. Pokud ledviny nefungují, dochází v podstatě k „otravě organismu“ díky tomu, že se nevylučují odpadní látky, které pak způsobí, že je kočce špatně, zvrací a může mít další příznaky.

Díky ledvinovému selhání uhyne dle studií každá třetí kočka, což je mnohem více ve srovnání se psy, kde je to zhruba každý desátý. Chronické ledvinové selhání je degenerativní onemocnění, které se postupně rozvíjí několik let a při včasné diagnostice je možné tento proces výrazně zpomalit.

Selhání ledvin a první klinické příznaky (ztráta hmotnosti a zvýšený příjem tekutin a častější močení) nemusí být po dlouhou dobu patrné a včasná diagnostika je možná pouze díky pořádnému vyšetření krve, moči a krevního tlaku. V pozdějších stádiích selhávání ledvin mohou kočky zvracet, mít průjem, afty v tlamě, jsou apatické, nemají chuť k jídlu. Dnes je možné díky novému parametru SDMA (symetrický dimetylarginin) odhalit už 25 % poškození funkce ledvin a včas zahájit terapii dietou, která kočce výrazně prodlouží život a zlepší kvalitu života.

5. Onemocnění dutiny ústní u koček – problémy se zuby, chronická gingivostomatitida koček

Problémy se zuby u koček bývají nejrůznějšího charakteru. Mohou to být například zlomené či chybějící zuby po úrazech, pokud se pohybovaly venku. Kočky, stejně jako psi, trpí na tvorbu zubního kamene. Ten u koček téměř vždy začíná tvořit na stoličkách. Pokud se kočkám nečistí zuby, hromadí se jim na zubech zubní plak, přítomnost bakterií v blízkosti dásně dráždí imunitní systém, a to pak následně vede k rozvoji zánětu dásní – gingivitidy. Kočka má podél zubů čím dál výraznější červený proužek. S rozvojem zánětu mohou dásně i krvácet na dotek a začnou být bolestivé. Pokud se problém neřeší a zuby se nečistí, dochází k zánětlivému onemocnění závěsného aparátu zubu, parodontitidě, což postupně vede k tomu, že kočka o zuby přijde.

Kočky často také trpí na resorptivní léze, což je proces, při kterém se tvoří ve sklovině a zubovině díry a postupně může dojít k odhalení dřeňové dutiny zubu. Když se tak stane, je zub velmi bolestivý, protože v dřeňové dutině se nacházejí i nervy. Není jiné řešení, než takový zub vytrhnout při zákroku v anestezii a ulevit tak kočce od bolesti. Takové léze je možné objevit v 80 % případů pouze na RTG snímcích. Je tedy potřeba nechávat kočce ošetřit zuby v zařízení, kde takové vybavení mají. Právě přesně mířená diagnostika, která není založena na metodě „pokus-omyl“, umožní nejrychlejší a nejefektivnější zaléčení zvířecího pacienta a sníží náklady za veterinární péči na minimum.

6. Gastrointestinální potíže – průjem, zvracení

Pokud kočka zvrací častěji než 1x za měsíc, tak to rozhodně není v pořádku. Některé dlouhosrsté kočky mohou zvracet častěji díky tomu, že se potřebují zbavit srsti, kterou sežerou v rámci péče o srst, ale i tento problém je možné řešit vhodnými potravními doplňky.

Kočka může zvracet nebo mít průjem díky přecitlivělosti na krmení, může jí vadit nějaká složka, případně může mít alergii na nějakou složku krmení. Příčinou může být i náhlá změna krmení. Pokud kočka chodí ven, jsou jednou z nejčastějších příčin zažívacích potíží různí vnitřní parazité. Takovou kočku je třeba pravidelně odčervovat, protože někteří parazité jako např. škrkavky či giardie mohou vyvolat zdravotní problémy i u lidí.

Zvracení a/nebo průjem mohou být ale také projevem závažnějších onemocnění (selhání ledvin, zánět jater či slinivky), takže pokud kočka zvrací několikrát za den, je třeba co nejdříve vyhledat pomoc veterináře.

Pokud má kočka vodnatý průjem, může snadno dojít k dehydrataci. Obzvláště u koťat není dobré podceňovat akutní průjem a zvracení, protože těžká dehydratace může vést snadno k selhání ledvin.

7.  Úrazy, traumata

Častěji bývají postiženy venkovní kočky, vystavené náročnějšímu životnímu stylu, který sebou nese i vyšší riziko úrazů. Příčinou zranění volně chovaných koček jsou nejčastěji auto – úrazy. S poraněnou kočkou příliš nemanipulujeme, nesnažíme se fixovat a obvazovat poraněné končetiny, položíme ji na pevnou, ale měkkou podložku a lehce překryjeme a co nejdříve zvíře transportujeme k veterinárnímu lékaři.

Dalším častým poraněním jsou střelné rány. Někdy broky nebo diabolky proniknou jen kůží, někdy se dostanou i do tělních dutin, ale pokud výrazně nepoškodí některý životně důležitý orgán, opouzdří se a později je můžeme náhodně zachytit na rentgenovým snímku. Vstup střely v kožichu nemusí být zjištěn.

Kočky chované v bytech mohou vyskočit z nedostatečně zabezpečeného okna nebo balkonu, protože se snaží ulovit mouchu nebo ptáka a bohužel si neuvědomí, že mohou spadnout a zranit se. Proto je potřeba mít okna a balkony zabezpečené, například mít sítě v oknech, pokud do nich kočky mají přístup. Další nebezpečnou věcí v domácnosti mohou být otevřené ventilačky. Kočka se snaží vyskočit ven, ale uvízne ve škvíře mezi okenním rámem a oknem, obvykle za pánev/zadní nohy nebo za krk. Kočka v takové situaci reaguje instinktivně a snaží se vyprostit, což vede k tomu, že se zasouvá stále hlouběji. Pokud uvízne za krk, má pouze několik minut, než se udusí, pokud uvízne za pánev, může si vážně poškodit páteř. Je tedy lepší NIKDY nenechávat kočku v místnosti s otevřenou ventilačkou o samotě.

8. Endokrinologické onemocnění – cukrovka, zvýšená funkce štítné žlázy

Diabetes mellitus (cukrovka): Dle studií z Velké Británie trpí diabetem každá 100–200. kočka, která navštíví veterinární ordinaci, což je stoupající tendence ve srovnání s předešlými léty. Mezi predispoziční faktory patří samčí pohlaví, indoor způsob života, nedostatek pohybu, obezita, infekce – obzvláště v tlamě, podávání kortikosteroidů a vyšší věk (20-30 % případů diagnostikováno ve věku 7-10 let, 55-65 % případů ve věku více než 10 let). Kočky stále více trpí obezitou stejně jako jejich majitelé a stejně jako u lidí, je u koček poměrně častý výskyt cukrovky díky obezitě. Pokud je v těle příliš velké množství tukové tkáně, ovlivňuje její hormonální aktivita slinivku, metabolismus glukózy a inzulinu. Mezi predisponovaná plemena patří barmská kočka a v některých studiích i siamská kočka. Typické klinické příznaky jsou zvýšený příjem tekutin, časté močení a ubývání na váze.

Hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy): Onemocnění způsobené nadměrnou činností štítné žlázy. V dnešní době je možné díky včasné diagnostice odhalit nemocnou kočku mnohem dříve, než se naplno projeví klinické příznaky, které souvisí se zvýšenou aktivitou metabolismu, takže kočka hubne, i když hodně žere, hodně pije, více močí, je velmi aktivní a má neupravenou srst. Pokud se onemocnění včas neřeší, může vést až k selhání ledvin či poškození srdce. Postihuje starší kočky obou pohlaví. Prvním příznakem může být pouze změna chování, starší kočka méně spí, je více aktivní a hravá, případně může občas zvracet či mít průjem.

9. Onkologická onemocnění

Mezi nejčastější onkologické onemocnění koček patří maligní lymfom a postinjekční sarkom.

Maligní lymfom je obecný termín pro nádorové onemocnění, které vychází z lymfocytů, což je jeden druh bílých krvinek imunitního systému. Je považován za jednu z nejrozšířenějších forem rakoviny u koček. Pojmenovává se podle toho, v jaké části těla se nachází.  V současnosti se poměrně často setkáváme s gastrointestinálním lymfomem, který nejčastěji postihuje žaludek a/nebo tenké střevo, konkrétně jeho nejzadnější část (ileum), která je bohužel velmi obtížně dostupná pro endoskopické vyšetření. Dalšími příklady lymfomu může být mediastinální lymfom, který se nachází v hrudníku, nebo nasální, ten pro změnu v nose, hepatální v játrech, renální v ledvinách. Kočka může také trpět lymfomem vycházejícím z mízních uzlin a tomu se pak říká nodální.

Příznaky jsou velmi nespecifické a zahrnují: ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, případně zvracení či průjem. Diagnostika je založena na pořádném stagingu, protože je potřeba zjistit, kde by se mohly nacházet tumory. Sestává z vyšetření krve a moči, kompletního rentgenologického a sonografického vyšetření, při podezření na alimentární lymfom pak endoskopického vyšetření trávicího traktu, při špatné dostupnosti probatorní laparotomii a odebrání vzorků pro biopsii, aby bylo možné určit typ lymfomu a dle toho pak vybrat chemoterapii.

Post injekční sarkom se vyskytuje poměrně často po některých typech látek, jako jsou například nesteroidní antiflogistika (léky proti bolesti a horečce), některá penicilinová antibiotika, případě vakcíny, obzvláště ty s adjuvans, které sice stimulují imunitní systém k produkci protilátek, ale zároveň v místě aplikace dlouhodobě dráždí, což může vést k rozvoji těchto lokálně velmi agresivních tumorů. Pokud se terapie nezahájí včas a dostatečně agresivně, je toto onkologické onemocnění pro kočky smrtelné. Lze tedy velmi doporučit u koček nepodceňovat žádnou drobnou bulku, která se na těle objeví.

10. Onemocnění srdce

Obzvláště čistokrevné kočky jsou predisponované k rozvoji hypertrofické kardiomyopatie. Toto onemocnění je neléčitelné, je pouze možné zpomalit jeho progresi. Onemocnění vede postupně k zesilování stěny levé komory, případně obou komor a při progresi pak dochází k dilataci (rozšíření) síní a následně pak k rozvoji srdečního selhání, kdy dochází k rozvoji edému plic a kočka se začne dusit. Plemena, u kterých se s tímto typem onemocnění setkáváme nejčastěji, jsou sphynx, britská krátkosrstá kočka, mainská mývalí, ragdol a další.

Kočky jsou obligátní masožravci a špatná výživa s nedostatkem taurinu u nich může vést k rozvoji dilatační kardiomyopatie, kdy nedostatečná výživa vede k tomu, že se srdeční svalovina ztenčí a srdce není schopné se pořádně stahovat a pumpovat krev do těla. Toto onemocnění je při včasné diagnostice vratné okamžitou nápravou výživy a doplněním taurinu.

 

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s MVDr. Martinou Načeradskou, Ph.D., MANZCVS (Medicine of cats)